
Únava z tréninku po volném dni poleví, únava z chudokrevnosti ne. To je nejužitečnější rozlišovací znak.

Je to nepříjemnost, ne poškození. Rozhoduje odstup od jídla, rozklusání a hlubší dýchání s důrazem na výdech.

Na snímku vidět není a příznaky přijdou i za několik hodin. Postup návratu se nedá zkrátit, ani když se člověk cítí dobře.

Šetření kloubů tady nepomáhá. Silový trénink je při stabilizovaném onemocnění bezpečný, ale léčbu od revmatologa nenahradí.

Pozná se podle toho, že je rameno omezené i při pohybu cizí rukou. Protahování přes bolest první fázi zhoršuje.

Obecný plán neexistuje, hranice určuje operatér. Zeptat se na počet kilogramů a na zadržování dechu je užitečnější než počítat týdny.

Bolest se dá ukázat jedním prstem a během zátěže se stupňuje. Negativní rentgen ji nevylučuje.

Lék večer, aby se dalo spát, je něco jiného než lék před tréninkem, aby šlo cvičit. To druhé bývá známka, že se trénovat nemá.

Pánevní dno je součást zpevnění trupu a týká se mužů i žen. Únik moči při zátěži se dá ve většině případů zlepšit.

Průměrné rozdíly ve výkonu mezi fázemi jsou malé. Vynechaná menstruace ale není známka formy, je to důvod k vyšetření.