Hala Polárka: co všechno se tam dá dělat

4. 8. 2026

Lidé bruslí na ledové ploše kryté haly

Na ledu je nejčastější lokalizací úrazu hlava, obličej a krk. Otřes mozku tvoří 5,9 % proti 1,2 % u in-line.

Většina lidí zná Polárku jako místo, kam se chodí na hokej. Přitom hokej je jen jedno patro z pěti a řada věcí, které v hale jsou, se do povědomí nikdy nedostala.

Tenhle text je o hale jako o místě. Co v ní je, kam se dostanete sami a bez domluvy, a co vám to udělá s tělem. Plus několik pravidel, o kterých nikdo neví, dokud je neporuší.

Ve zkratce

  • Hala je svislá, ne plochá. Střelnice v suterénu s vlastním vchodem, badminton až ve čtvrtém patře.
  • Na badminton se sám nedostanete. Pronajímá se kurt, ne místo, a otevřené hodiny hala nemá.
  • Na ledu se padá na hlavu. Hlava, obličej a krk tvoří 34,5 % úrazů, otřes mozku 5,9 % proti 1,2 % u in-line.
  • Badminton není rekreace. Ve dvouhře tráví hráči přes polovinu času nad 90 % maximální tepové frekvence.
  • Šetrnost pickleballu ke kloubům není doložená. Přímé měřené srovnání s tenisem publikované není.
  • Sílu ani rovnováhu vám hala nedá. A právě přetěžování a pády jsou důvod, proč lidé s těmito sporty končí.

Hala je svislá, ne plochá

Tohle je nejpřekvapivější věc na celé budově a plyne přímo z dispozičního rozpisu, který provozovatel zveřejňuje.

PodlažíCo tam najdete
suterénšestidráhová střelnice se samostatným vstupem, prodejna a zázemí
přízemíledová plocha, šatny, rolbovna, stolní tenis
druhé patroobčerstvení pro diváky, prodejna hokejových potřeb
třetí patrokanceláře, prostory pro hosty a restaurace
čtvrté patrovíceúčelový sál se dvěma klimatizovanými badmintonovými kurty

Praktický důsledek: kdo přijde na badminton, se s hokejovým provozem vůbec nepotká. Střelnice má dokonce vlastní vchod. Ta představa, že jde o jednu velkou halu, kde se všichni mísí, je mylná.

Plocha měří zhruba devětapadesát krát osmadvacet a půl metru a celková kapacita budovy je necelých tři a půl tisíce lidí. Pro bruslení veřejnosti má ale plocha kapacitu 317 osob, a při jejím naplnění může provozovatel prodej vstupenek ukončit.

Kam se dostanete sami a bez domluvy

Tohle je otázka, na kterou se nikde neodpovídá, a přitom rozhoduje o tom, jestli tam vůbec vyrazíte.

AktivitaCo potřebujete
bruslení veřejnostinic, jen vstupenku na pokladně
střelba s instruktoremobjednávku předem, ale ani zbrojní průkaz, ani druhého člověka
badminton, pickleball, stolní tenisaspoň jednoho spoluhráče, pronajímá se kurt nebo stůl
ledová plocha mimo veřejné bruslenírezervaci celé plochy

Jeden negativní nález stojí za zmínku, protože lidem šetří hledání. Hala nemá doložený žádný formát typu otevřené hodiny, kde by se jednotlivec připojil ke hře s cizími lidmi. U raketových sportů se pronajímá kurt, ne místo. Kdo nemá s kým, má smůlu.

A jeden praktický rozdíl: rezervaci kurtu lze zrušit šest hodin předem, rezervaci ledu až osmačtyřicet hodin předem. Led je náročnější na přípravu, takže u něj hala drží mnohem tvrdší storno.

Půjčit se dá skoro všechno

Brusle, badmintonové i pickleballové rakety, pálky a míčky na stolní tenis i zbraně na střelnici. Tři detaily o bruslích ale stojí za to znát dopředu.

  • Brusle se půjčují už od velikosti 27, takže i malým dětem.
  • Broušení se dělá jen v době veřejného bruslení, bruslení rodičů s dětmi nebo bruslení škol. Nedá se přijít kdykoli a nechat si nabrousit vlastní.
  • V půjčených bruslích se smí chodit jen po ledě a po vyhrazených gumových plochách. Kdo si v nich projde halu, poškodí ostří.

Bruslení samotné rozebírá podrobněji text o bruslení ve Frýdku-Místku.

Pravidla, o kterých nikdo neví

Návštěvní řád obsahuje dvě věci, které v žádném katalogu nenajdete a které dávají smysl až ve chvíli, kdy víte, jak vznikají úrazy na ledě.

  • Na ledové ploše se nesmí používat sluchátka.
  • Při veřejném bruslení se nesmí jezdit v protisměru.

Obojí míří na tentýž mechanismus, tedy na srážku. Bruslař se sluchátky neslyší, že se k němu někdo blíží, a na plné ploše se lidé míjejí poslepu. Za chvíli bude jasné, proč je zrovna tohle na ledě podstatnější než jinde.

Ještě jedna věc, která uklidní: při veřejném bruslení je podle návštěvního řádu zajištěna odborná zdravotnická služba v ošetřovně u recepce.

Na ledě se padá jinak

Dvacetiletá analýza americké databáze úrazů zpracovala přes milion šest set tisíc případů spojených s bruslením. Jeden nález z ní je pro rekreanta zásadní.

LedKolečkové a in-line
nejčastější lokalizacehlava, obličej a krk, 34,5 %rameno, paže, loket, zápěstí
podíl otřesů mozku5,9 %1,2 %

Mechanika je logická. Na ledě brusle podjede dopředu a člověk padá dozadu, na týl. Na asfaltu padá dopředu na dlaně. Proto jsou u kolečkových bruslí odřené ruce a u ledu otřesy mozku.

A ještě jedno číslo, které boří představu, že jde o dětský problém. Více než třetina zraněných byli dospělí.

Helma není povinná, a přesto

Návštěvní řád haly helmu nezmiňuje, ani nedoporučuje. Není to výtka provozovateli, na českých zimních stadionech je to běžné a bruslí se na vlastní nebezpečí.

Z čísel výš ale plyne, že dospělý bruslař na ledě riskuje hlavu, ne zápěstí. Rekreantovi přitom stačí běžná přilba podle normy pro cyklisty a kolečkové sporty, tedy ta, kterou většina lidí má doma z kola. Hokejová přilba je jiná kategorie výrobku a pro rekreační bruslení potřeba není.

Čísla o tom, o kolik přesně helma riziko snižuje, tu vědomě neuvádím. Ta, která kolují v médiích, pocházejí z cyklistiky, ne z bruslení na ledě.

Badminton je tvrdší, než vypadá

V laické představě je badminton hra na zahradu. Data říkají něco jiného.

Průměrná tepová frekvence v zápase se pohybuje mezi osmdesáti a jednadevadesáti procenty maxima a ve dvouhře tráví hráči víc než polovinu herního času nad devadesáti procenty maxima. To není rekreace, to je intervalový trénink.

Tomu odpovídá i to, kde vznikají potíže. Přetěžovací obtíže jsou u badmintonu zhruba třikrát častější než akutní úrazy, typicky v koleně, v achilovce a v rameni. Přetržení achilovky se navíc netýká hlavně závodníků: v jednom souboru bylo třicet z jedenatřiceti pacientů rekreantů a průměrný věk byl šestatřicet let.

Jednotlivým aspektům hry se věnuje text o badmintonu ve Frýdku-Místku.

Pickleball není lehčí badminton

Pickleball se hraje na týchž dvou kurtech jako badminton a hráči si síť sami přestaví. Zátěž je ale úplně jiná.

U starších hráčů vychází zátěž kolem čtyř metabolických ekvivalentů a sedmdesáti procent maximální tepové frekvence, přičemž přes sedmdesát procent herního času spadá do pásma střední až vyšší intenzity. Souhrnně se řadí mezi sporty střední intenzity.

Rozdíl se dá shrnout jednou větou. Badminton je svou strukturou intervalový trénink, pickleball je delší souvislá střední zátěž. Není to slabší verze téhož, je to jiná dávka.

Konstrukčně se liší menším kurtem a nižší sítí, plastovým děrovaným míčkem, lehkou pálkou bez výpletu, podáním hraným spodem od pasu dolů a zónou u sítě, ve které se nesmí smečovat z voleje.

Je pickleball opravdu šetrný ke kloubům?

Tohle tvrzení uslyšíte všude, tak jsem po něm šel. A výsledek je nepříjemný.

Žádná recenzovaná studie, která by přímo měřila a porovnala kloubní zátěž pickleballu a tenisu, publikovaná není. Existují kvalitní data o pickleballu samotném i o tenise samotném, ale přímé srovnání chybí. Tvrzení o šetrnosti pochází z klinických blogů, webů prodejců a sportovních portálů.

Úvaha za tím je přitom rozumná. Menší kurt, podání spodem a zákaz smeče z voleje u sítě konstrukčně odstraňují tři nejzatěžovanější pohyby raketových sportů. Jenže odůvodněná úvaha není totéž co změřený fakt, a tady je rozdíl mezi nimi potřeba vidět.

Co říkají data o úrazech a jak je číst

Analýza amerických pohotovostí za deset let odhadla přes sto tisíc úrazů spojených s pickleballem. Rozložení je nezvyklé.

  • 73,8 % zraněných bylo ve věku 60 až 79 let.
  • Nejčastějším mechanismem byl pád, 51,3 %, následovaný přetížením.
  • Zlomeniny tvořily 26,4 % diagnóz, podvrtnutí a natažení 24,0 %.
  • Hospitalizováno bylo 18,6 % pacientů.

Teď to podstatné, bez čeho by tahle čísla lhala. Vysoký podíl seniorů neznamená, že je pickleball pro seniory nebezpečný. Znamená, že pickleball hrají hlavně senioři. Bez údaje o počtu odehraných hodin v každé věkové skupině se z toho riziko na hodinu hry spočítat nedá.

Co z toho ale plyne použitelně: dominantní mechanismus je pád, ne úder a ne přetížení. A pád je otázka rovnováhy a síly dolní končetiny, ne lepší pálky. Čemu přesně se tím trénuje, rozebírá text o rovnováze a stabilitě.

Dva hráči na badmintonovém kurtu v hale
Raketové sporty jsou až ve čtvrtém patře. S hokejovým provozem se hráč vůbec nepotká.

Stolní tenis má nejnižší práh v budově

Stoly jsou v přízemí, pálky se půjčují a nic se neřeší dopředu. Z celé budovy je to nejjednodušší způsob, jak se začít hýbat.

Odborná literatura ke stolnímu tenisu je nečekaně silná, ale vede jiným směrem, než by člověk čekal. Metaanalýzy nacházejí velké efekty na kognitivní funkce i na motoriku, a to při intervencích v řádu čtyř až šestnácti týdnů.

Dvě výhrady k tomu ale patří, jinak by z toho vznikl mýtus. Celá ta literatura je postavená na klinických populacích, tedy na lidech s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou nemocí a s mírnou kognitivní poruchou. A autoři sami hodnotí jistotu důkazů jen jako střední, kvůli malému počtu studií a malým vzorkům.

Poctivá věta tedy zní: u lidí s neurologickým onemocněním jsou výsledky slibné, u zdravých dospělých doložené nic není. Podrobněji o hře píše text o stolním tenise ve Frýdku-Místku.

Co hala nepokryje

Doporučení Světové zdravotnické organizace mluví o sto padesáti až třech stech minutách aerobní aktivity střední intenzity týdně, a vedle toho, jako samostatný požadavek, o posilování všech hlavních svalových skupin ve dvou a více dnech v týdnu.

Aerobní polovinu hala pokryje výborně. U raketových sportů je navíc v rozsáhlé kohortě doložená silná souvislost s nižší celkovou i kardiovaskulární úmrtností, výraznější než u plavání nebo aerobiku. Je to ale pozorování, ne experiment, takže z toho příčinu vyvozovat nelze.

Druhou polovinu ale nepokryje žádná z aktivit v hale. Rostoucí odpor tam prostě není. Badmintonový výpad nohu zatíží opakovaně, ale nedá se dávkovat ani zvyšovat. K tomu jsou raketové sporty jednostranné, takže rameno a tříslo na dominantní straně dostávají víc.

A tím se to celé uzavírá. Přetěžovací potíže a pády jsou přesně to, kvůli čemu lidé s těmito sporty končí, a obojí se řeší silou a rovnováhou. Silový trénink tedy hale nekonkuruje, je to podmínka, aby se v ní dalo hrát dlouho. Zázemí na to nabízí i naše posilovna ve Frýdku-Místku.

Co v hale naopak není

Ať to nikdo nehledá zbytečně. V hale není bazén, sauna ani wellness, není tam squash, lezecká stěna, atletický ovál ani tenisové kurty. Badmintonové kurty jsou dva a pickleball se hraje na týchž dvou.

Bezbariérový přístup není nikde deklarovaný, stejně jako konkrétní spojení městskou dopravou a počet parkovacích míst. A provoz kolečkových bruslí podle ceníku aktuálně nefunguje.

Šest omylů o hale a o tom, co se v ní hraje

  1. Polárka je hokejová hala. Hokej zabírá jedno patro z pěti. Badminton je až ve čtvrtém a střelnice má vlastní vchod.
  2. Na badminton se dá přijít sám. Nedá. Pronajímá se kurt, ne místo, a otevřené hodiny hala nemá.
  3. Badminton je rekreační hra. Ve dvouhře tráví hráči přes polovinu času nad devadesáti procenty maximální tepové frekvence.
  4. Pickleball je šetrnější ke kloubům. Zní to rozumně, ale přímé měřené srovnání s tenisem publikované není.
  5. Pickleball je nebezpečný pro seniory. Z dat to neplyne. Senioři tvoří většinu zraněných proto, že tvoří většinu hráčů.
  6. Na veřejném bruslení se stačí bát o zápěstí. Na ledě je nejčastější lokalizací hlava, obličej a krk, ve více než třetině případů.

Co si z toho odnést

Polárka nabízí víc než hokej a některé z těch možností mají opravdu nízký práh. Na bruslení stačí přijít, na stolní tenis taky, na střelnici stačí zavolat předem. Na raketové sporty potřebujete někoho s sebou.

A dvě věci si odneste, i kdybyste zapomněli všechno ostatní. Na ledě si chraňte hlavu, ne zápěstí. A ať hrajete cokoli z toho, sílu a rovnováhu vám to nedodá, a přitom právě ty rozhodují o tom, jak dlouho budete moct hrát.

Co dělat, když je venku ošklivě a hala není po ruce, shrnuje text o tom, kam se hýbat v nepřízni počasí.

Další možnosti ve městě najdete v rozcestníku o tom, jak si ve Frýdku-Místku vybrat cvičení.

Časté otázky

Co všechno se dá v hale Polárka dělat?

Bruslení veřejnosti, hokej, badminton, pickleball, stolní tenis a střelba na šestidráhové střelnici. K tomu se hala pronajímá na akce a koncerty.

Dá se přijít na badminton bez spoluhráče?

Nedá. Pronajímá se kurt, ne místo, a žádný formát otevřených hodin, kde by se jednotlivec připojil k cizím lidem, hala doložený nemá.

Kolik lidí se vejde na veřejné bruslení?

Kapacita ledové plochy pro bruslení je 317 osob. Při jejím naplnění může provozovatel ukončit prodej vstupenek.

Půjčují se tam brusle?

Ano, už od velikosti 27. Půjčují se i rakety na badminton a pickleball, pálky na stolní tenis a zbraně na střelnici.

Dá se nechat nabrousit vlastní brusle?

Ano, ale jen v době veřejného bruslení, bruslení rodičů s dětmi nebo bruslení škol. Mimo tyhle časy brusírna nefunguje.

Proč se na ledě nesmí sluchátka?

Je to pravidlo haly a míří na srážky. Bruslař se sluchátky neslyší, že se k němu někdo blíží. Ze stejného důvodu se nesmí jezdit v protisměru.

Mám na veřejné bruslení helmu?

Povinná není a řád ji nezmiňuje. Podle dat je ale u bruslení na ledě nejčastější lokalizací úrazu hlava, obličej a krk, ve 34,5 % případů. Stačí běžná přilba z kola.

Je badminton náročný sport?

Náročnější, než se čeká. Ve dvouhře tráví hráči víc než polovinu herního času nad devadesáti procenty maximální tepové frekvence.

Čím se pickleball liší od badmintonu?

Menší kurt, nižší síť, plastový míček, lehká pálka a podání spodem. Zátěží je to delší souvislá střední intenzita, zatímco badminton je intervalový.

Je pickleball šetrný ke kloubům?

Přímé měřené srovnání s tenisem publikované není. Menší kurt, podání spodem a zákaz smeče u sítě sice tři nejzatěžovanější pohyby odstraňují, ale je to úvaha, ne prokázaný fakt.

Proč je mezi zraněnými u pickleballu tolik seniorů?

Protože ho hlavně senioři hrají. Bez počtu odehraných hodin v každé věkové skupině se z toho riziko na hodinu hry spočítat nedá.

Zlepší stolní tenis paměť?

U lidí s neurologickým onemocněním jsou výsledky slibné, ale založené na malém počtu studií. U zdravých dospělých doložené nic není.

Stačí hala místo posilovny?

Nestačí. Doporučení počítají s posilováním všech hlavních svalových skupin dvakrát týdně jako se samostatným požadavkem, a rostoucí odpor v hale není.

Tomáš Stýskala, autor článků o cvičení

Autor článku

Tomáš Stýskala

Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.