Plavání ve Frýdku-Místku: kde a co to s tělem dělá

Prsa jsou energeticky nejdražší způsob. A plavání kost nebere, ale ani ji nestaví.
Voda je ve Frýdku-Místku pokrytá líp než většina jiných sportů. Jsou tu dva kryté bazény, letní areál s padesátimetrovým bazénem, přehrada a k tomu dva kluby, které plavání dělají závodně.
Jednu věc přitom plavci často přehlížejí. Voda sama o sobě kost nepostaví, protože vztlak nese váhu za vás. A prsa jsou energeticky nejdražší způsob, kraul nejúspornější.
Ve zkratce
- Prsa jsou energeticky nejdražší způsob. Nejúspornější je kraul, protože má plynulý pohon.
- Plavání kost nebere, ale ani ji nestaví. Kdo chce pevné kosti, musí přidat zátěž na souši.
- Rameno je nejčastější potíž plavců. Nejvyšší výskyt mají dospívající závodníci a souvisí to s objemem.
- Záda ohrožuje motýlek a prsa, ne znak. Kraul a znak patří naopak mezi způsoby s nižším rizikem.
- Suchý trénink pomáhá na sprintu, ne na startu. Na čas startu se efekt v metaanalýze neprokázal.
- Kurz plavání nenahrazuje dozor. Je to jedna vrstva ochrany, ne záruka bezpečí dítěte ve vodě.
Kde se dá ve městě plavat
Možnosti se liší podle toho, jestli chcete trénovat, nebo si užít vodu.

Krytý bazén v Místku, kterému se místně říká Horničák, provozuje Střední škola řemesel Frýdek-Místek a objekt patří kraji. Má jednu zvláštnost, kterou málokdo ví: nerezová vložka z poslední opravy zkrátila jeho délku na 24,97 metru, takže těsně nesplňuje závodní pětadvacítku a nedají se v něm pořádat závody. Město se s krajem dohodlo na rekonstrukci, po které má mít pět drah a plnou délku.
Krytý bazén u 11. základní školy ve Frýdku provozuje městský Sportplex. Je celoroční, přístupný veřejnosti a trénují v něm oba místní kluby i plavecká škola.
Areál na Olešné má tři oddělené části a plete se to. Krytý aquapark je celoroční a je to spíš relaxační provoz s tobogánem, divokou řekou a saunovým světem. Letní aquapark je venkovní, sezonní a má padesátimetrový plavecký bazén. A přírodní koupaliště je samotná vodní nádrž, kde kvalitu vody sleduje hygiena.
Čtyři způsoby a čím se liší
Rozdíl mezi nimi není jen v tom, jak vypadají, ale hlavně v tom, kolik energie stojí uplavat stejnou vzdálenost.
| Způsob | Ekonomika | Čím je specifický |
| kraul | nejúspornější | plynulý pohon, rotace trupu, nejvhodnější na kondici |
| znak | druhý | volné dýchání, šetrný k zádům |
| motýlek | třetí | technicky nejnáročnější, vlnivý pohyb páteře |
| prsa | nejdražší | mezi záběry se ztrácí rychlost, nejčastější u rekreantů |
To pořadí překvapí většinu lidí, protože prsa jsou nejběžnější způsob, kterým se u nás plave. Důvod je v mechanice: po každém záběru tělo výrazně zpomalí a velká část energie jde na jeho opětovné zrychlení, ne na pohyb vpřed. U kraulu je pohon plynulý, takže se energie neztrácí.
Praktický závěr pro každého, kdo chce plavat kondičně: naučit se kraul se vyplatí, i když to zpočátku jde hůř.
Kluby ve městě
Závodnímu i rekreačnímu plavání se tu věnují dva kluby a oba trénují ve stejných dvou bazénech.
Plavecký oddíl Frýdek-Místek má podle vlastních stránek široký záběr. Vedle závodních skupin a kondičních drah nabízí přípravku pro nejmenší, kurzy pro dospělé začátečníky i pokročilé, program zaměřený na zdravá záda a těhotenské plavání, a akvabely, což je český název pro synchronizované plavání. Zvláštní pozornost si zaslouží sekce pro děti s tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterou najdete málokde.
Lašský sportovní klub Frýdek-Místek je vícesportovní a plavání má jako součást širší všestrannosti. Kromě plavecké přípravky vede moderní pětiboj, běh, šerm, střelbu a triatlon. Moderní pětiboj je mimochodem jediná disciplína ve městě, kde je plavání povinnou součástí víceboje. Ostatní sporty ve městě rozebírají další texty v rubrice Sport.
Otužování v Ostravici
Vedle bazénů má město ještě jednu vodní komunitu, která funguje úplně jinak.
Otužilci Frýdek-Místek se scházejí v řece Ostravici u jezu a plavou od začátku října do konce března, několikrát týdně. Jejich vlastní pravidlo zní, že nezávodí a usilují o pravidelnost, ne o rekordy. Kdo neumí plavat, může do vody jen vejít. Co otužování s tělem dělá a co se od něj čekat nedá, rozebírá text o sauně, studené sprše a otužování.
Rameno plavce
Tohle je nejčastější potíž plavců a čísla jsou nepříjemně vysoká.
Metaanalýza, která shrnula téměř sto studií a přes deset tisíc plavců, uvádí sdruženou prevalenci ramenních potíží kolem šestačtyřiceti procent u elity i u amatérů, u závodních plavců kolem třiatřiceti. Rameno se řešilo ve zhruba sedmdesáti procentech všech zahrnutých studií, koleno v šestatřiceti.
Je poctivé dodat, že prevalence se mezi studiemi pohybovala od zlomku procenta po víc než devadesát, což ukazuje hlavně to, jak nejednotně se pojem zranění definuje. Nejvyšší výskyt bolesti ramene mají podle přehledů dospívající závodní plavci a souvisí to s objemem tréninku.
Mechanismus je prostý. Je to desetitisíce nadhlavových záběrů za sezonu a k tomu postupně narůstající nerovnováha síly v rotátorové manžetě. Co za bolestí ramene bývá jindy, rozebírá text o bolesti ramene v posilovně.
Koleno prsaře a záda
Druhá nejčastější oblast je koleno a souvisí s jedním konkrétním způsobem.
Prsařský kop vede koleno do opakované flexe a extenze spojené s rotací bérce proti odporu vody, což zatěžuje vnitřní postranní vaz. Bolest je typicky na vnitřní straně kolena a je popsaná jako samostatná jednotka už desítky let. Konkrétní procento výskytu se ale v kvalitních přehledech nedohledá, takže ho neuvádím.
U zad je potřeba opravit rozšířený omyl. Riziko bolesti bederní páteře je spojené s motýlkem a s prsy, ne se znakem. Vlnivý pohyb páteře u těchto dvou způsobů znamená opakovanou flexi a extenzi, zatímco u kraulu a znaku je rotace trupu součástí techniky a páteř se nepřetěžuje stejně. Znak i kraul patří naopak mezi způsoby s nižším rizikem. Co na bedra funguje, popisuje průvodce cviky na bederní páteř.
Odlehčená zátěž a kosti
Tohle je věc, kterou by měl vědět každý, kdo plave hodně a nedělá nic jiného.
Ve vodě nese váhu vztlak, ne kostra, takže chybí nárazová složka, která kost stimuluje. Přehled šestatřiceti studií u lidí došel k závěru, že kostní denzita plavců je srovnatelná s nesportující kontrolou, tedy že plavání kost nepoškozuje. Zároveň ale mají plavci nižší hodnoty než sportovci z nárazových sportů, tedy běžci, skokani a hráči míčových her.
Zajímavý detail je, že se u plavců liší geometrie holenní kosti. Mají větší průřez, ale tenčí kortikální vrstvu. Kolik sportu dítě unese a kdy se specializovat, rozebírá text o tom, kolik sportu unese dítě.
Praktický závěr zní: plavání kost nebere, ale ani ji nestaví. Kdo chce mít pevné kosti, musí k plavání přidat zátěž na souši, tedy silový nebo skokový trénink. Není to marketingová věta, je to doložený rozdíl a je to nejsilnější argument pro to, aby plavec chodil i do posilovny.
Voda kost nepostaví, činka ano. Trénujte v Amazing fitness ve Frýdku-Místku.Silová příprava na suchu

Suchému tréninku se v plavání říká dryland a výzkum o něm říká něco, co část trenérů nepotěší.
Síťová metaanalýza šestatřiceti randomizovaných studií a více než osmi set závodních plavců ukázala, že nejúčinnější je kombinace tréninku ve vodě a na suchu, ne suchý trénink sám o sobě. Zlepšení se přitom projevilo hlavně na sprinterských tratích, tedy na padesátce a stovce. Na dvoustovce se rozdíly neprokázaly.
A tohle je to překvapivé: na čas startu se efekt suchého tréninku neprokázal vůbec, přestože se dryland běžně prodává právě jako cesta k lepšímu startu. U obrátky si výsledky v téže práci navzájem odporují, takže se z toho nedá udělat jednoznačný závěr.
Praktický obsah suchého tréninku je tah, tlak, dřep a práce středu těla. Jak se s ním začíná, popisuje text o tom, jak začít posilovat, a jak se postupně přidává, rozebírá text o progresivním přetížení.
Silová příprava k plavání
Ve vodě nese váhu vztlak, takže kostem chybí podnět. Ten se dodává na souši.
- tahy a přítahy jako protiváhu k nadhlavovým záběrům
- dřep a tlak nohama pro start a obrátku
- rotátorovou manžetu a lopatkové stabilizátory
- něco s dopadem, tedy výskoky nebo svižnou chůzi, kvůli kostem
Volné váhy, stojany, lavice i přes tři desítky strojů jsou ve Frýdku-Místku na jednom místě, k tomu prostor na protažení.
Dá se rameno plavce předejít
Tady je potřeba oddělit, co je doložené, a co se jen říká.
Doložené je, že cílené posilování rotátorové manžety a lopatkových stabilizátorů mění sílu a poměry sil v rameni a mění pohyb lopatky. Randomizovaná studie s dvanáctitýdenním programem pěti cviků dvakrát týdně to potvrdila, ať se cvičilo se závažím, nebo s gumou.
Co doložené není, je že tyhle programy skutečně sníží výskyt bolesti a zranění. Studie měří sílu a kinematiku, ne počet zraněných, a chybí dost velké práce s dlouhým sledováním. Je tedy poctivější říct, že program ovlivňuje rizikový faktor, než že zranění prokazatelně předchází. Cviky najdete v textu o rotátorové manžetě.
Co plavání udělá s kondicí a zdravím
Tady jsou data přesvědčivá a plavání v nich vychází dobře.
Metaanalýza u nezávodních plavců našla významné zlepšení maximálního příjmu kyslíku proti kontrole, zhruba o šest mililitrů na kilogram za minutu. Autoři uzavírají, že efekt na kardiorespirační zdatnost i na tělesné složení je srovnatelný s jinými formami cvičení.
U chronických bolestí zad vychází cvičení ve vodě prokazatelně lépe než nic a zhruba rovnocenně se cvičením na souši. Není tedy zázračně lepší, jen ho zvládne i ten, kdo na souši cvičit nemůže. U krevního tlaku jsou doložené poklesy, ale ty studie se týkají cvičení ve vodě obecně, tedy i aquaaerobiku a chůze ve vodě, ne nutně plavání.
U dětí a dospívajících se stabilním astmatem je plavecký trénink dobře snášený, zlepšuje plicní funkce a zdatnost a není doklad, že by kontrolu astmatu zhoršoval. Souvislosti rozebírá text o astmatu a cvičení.
Hubne se plaváním hůř
Tohle tvrzení se opakuje pořád a stojí na slabším základu, než se zdá.
Vychází ze staré a malé práce z osmdesátých let, kde obézní lidé při plavání nehubli, kdežto při chůzi a jízdě na kole ano. Vysvětlení znělo, že po plavání ve studené vodě člověk sní víc. Novější data to jednoznačně nepotvrzují a záleží hlavně na teplotě vody. Ve studiích s teplejším bazénem se zvýšená chuť k jídlu neprojevila a jedna akutní studie nenašla ani vyšší příjem potravy, ani vyšší hladinu hormonu hladu.
Poctivý závěr je, že plavání spaluje energii jako každý jiný vytrvalostní pohyb a rozhoduje celková bilance za týden, ne způsob pohybu. Podrobněji to rozebírá text o kalorickém deficitu.
Chlor, kůže a dýchání
Začněme drobností, která překvapí. Typický bazénový zápach nezpůsobuje chlor, ale chloraminy, tedy sloučeniny vznikající reakcí chloru s potem a dalšími látkami. Silný zápach je tedy spíš ukazatel znečištěné vody než dobré dezinfekce.
Pro rekreačního plavce je riziko malé a týká se hlavně suchosti kůže a dráždění očí. Chlor může narušit ochranný film kůže a zvýšit ztrátu vody, u lidí s ekzémem se popisuje zhoršení. Praktická obrana je sprcha hned po plavání a promaštění.
Něco jiného je elitní objem tréninku. U závodních plavců se popisuje vyšší výskyt hyperreaktivity dýchacích cest a chronických nosních potíží. Autoři přehledů ale sami píší, že zatím nevědí, jestli bazénový vzduch astma vyvolává, nebo jen odhaluje a zhoršuje predispozici. Rekreant, který plave dvakrát týdně, a závodník s dvěma fázemi denně nejsou srovnatelná expozice.
Děti a od kolika let
Místní kluby berou děti zhruba od pěti let, přípravka pracuje hrou a orientací ve vodě.
Americká pediatrická společnost doporučuje vodní zkušenosti s rodičem už u kojenců a formální kurzy plavání po prvních narozeninách, přičemž začátek má být individuální podle zralosti dítěte. Pro kurzy u dětí do jednoho roku doklad o snížení utonutí neexistuje. U dětí od jednoho do čtyř let se uvádí výrazně nižší riziko, ale ten odhad pochází z jediné nevelké studie a má široký interval spolehlivosti, takže s ním nakládejte opatrně.
Podstatnější je princip vrstvené ochrany. Kurz plavání je jedna vrstva a nenahrazuje dozor dospělého ani zábranu u vody. Žádný kurz nedělá dítě bezpečným ve vodě. Kolik pohybu dítě potřebuje obecně, rozebírá text o dětech a pohybu.
Odkdy berou děti ostatní oddíly ve městě, srovnává přehled o tom, jak vypadá sport pro děti ve Frýdku-Místku.
Jak by vypadal doplňkový týden
Pro plavce, který trénuje dvakrát až čtyřikrát týdně, zbývá na suchou přípravu jedna až dvě jednotky.
Rozumný obsah je tah a přítahy, tlak, dřep nebo tlak nohama, práce středu těla a krátký blok na rotátorovou manžetu a lopatku. Pro kosti se vyplatí přidat i něco s dopadem, tedy výskoky nebo svižnou chůzi, protože právě to ve vodě chybí.
Jak to poskládat vedle tréninků v bazénu, popisuje text o tom, jak si sestavit tréninkový plán.
Šest otázek, které si položit před výběrem
- Chci trénovat, nebo si užít vodu? Na dráhy se jde do krytého bazénu, na relaxaci na Olešnou.
- Umím kraul? Pro kondiční plavání je to nejúspornější způsob a vyplatí se ho naučit.
- Nebolí mě rameno? U plavců je to nejčastější potíž a roste s objemem tréninku.
- Plavu jen prsa? Je to energeticky nejdražší způsob a u kolen i zad nejrizikovější. Stojí za to způsoby střídat.
- Přidávám něco na souši? Voda kost nestaví, takže silový trénink není luxus, ale doplněk chybějící složky.
- Jde o dítě? Ptejte se, jak vypadá přípravka a jestli se pracuje hrou, ne tréninkovým objemem.
Co si z toho odnést
Plavání je ve Frýdku-Místku dobře dostupné a je to jeden z mála sportů, který se dá dělat od předškolního věku do vysokého stáří bez zátěže na klouby.
Zlepší kondici, u bolestí zad funguje srovnatelně s cvičením na souši a u dětí s astmatem je dobře snášené. Nenahradí ale zátěž pro kosti a nevyřeší hubnutí, o kterém rozhoduje celková bilance.
A dvě věci se vyplatí hlídat. Rameno, protože je to nejčastější potíž plavců, a pestrost způsobů, protože samá prsa jsou drahá na energii i na klouby.
Časté otázky
Kde se dá ve Frýdku-Místku plavat?
Jsou tu dva kryté bazény, jeden v Místku a jeden u 11. základní školy ve Frýdku, k tomu krytý i letní aquapark na Olešné a přírodní koupaliště v přehradě.
Který plavecký způsob je nejlepší na kondici?
Kraul. Je energeticky nejúspornější, takže za stejnou energii uplavete víc, a je šetrnější k zádům i kolenům než prsa.
Proč jsou prsa tak náročná?
Po každém záběru tělo výrazně zpomalí a velká část energie jde na jeho opětovné zrychlení, ne na pohyb vpřed. U kraulu je pohon plynulý.
Je pravda, že plavání nezpevní kosti?
Kostní denzita plavců vychází srovnatelně s nesportující kontrolou, ale níž než u nárazových sportů. Plavání kost nebere, ale ani ji nestaví, takže se vyplatí přidat zátěž na souši.
Co je rameno plavce?
Souhrnné označení pro bolest ramene z desetitisíců nadhlavových záběrů. Je to nejčastější potíž plavců a nejvyšší výskyt mají dospívající závodníci.
Bolí plavání záda, nebo pomáhá?
Obojí, podle způsobu. Motýlek a prsa jsou spojené s vyšším rizikem bolesti beder, kraul a znak s nižším. U chronických potíží vychází cvičení ve vodě srovnatelně s cvičením na souši.
Zhubnu plaváním?
Pomůže stejně jako jiný vytrvalostní pohyb. Rozšířené tvrzení, že se plaváním hubne hůř, stojí na staré malé studii a novější data ho jednoznačně nepotvrzují.
Škodí chlor?
U rekreačního plavání jde hlavně o suchost kůže a dráždění očí. Potíže dýchacích cest se popisují u elitního objemu tréninku a příčinnost není vyjasněná.
Od kolika let může dítě do bazénu?
Vodní zkušenosti s rodičem jdou už u kojenců, formální kurzy se doporučují po prvních narozeninách a individuálně podle zralosti. Místní oddíly berou děti zhruba od pěti let.
Ochrání kurz plavání dítě před utonutím?
Je to jedna vrstva ochrany, ne záruka. Nenahrazuje dozor dospělého ani zábranu u vody a u dětí do roku doklad o snížení utonutí chybí.
Pomůže plavci posilovna?
Ano, ale jako doplněk, ne náhrada. Doložený je efekt kombinace vody a suchého tréninku na sprinterských tratích. Na čas startu se efekt neprokázal.
Dá se v místním bazénu závodit?
Krytý bazén v Místku má necelých pětadvacet metrů, takže těsně nesplňuje závodní délku. Po plánované rekonstrukci by to platit mělo.
Mohlo by vás zajímat

Autor článku
Tomáš Stýskala
Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.


