Astma a cvičení: jak trénovat bez dušnosti

Potíže, které vrcholí až po skončení zátěže, jsou typické. Dá se jim z velké části předejít, a ne omezením tréninku.
Prvních pár minut je v pořádku. Pak přijde tlak na hrudi, kašel a pískání při výdechu, a nejhorší to je několik minut po tom, co člověk zpomalí. Pro spoustu lidí je to důvod, proč se sportu radši vyhnout.
Přitom je doporučení dnes opačné. Pohyb u astmatu patří k tomu, co stav dlouhodobě zlepšuje, a mezi vrcholovými sportovci je astmatiků víc než v běžné populaci. Rozdíl dělá to, jak se k zátěži přistupuje.
Ve zkratce
- Typický průběh: potíže vrcholí až krátce po skončení zátěže, ne během ní.
- Nejsilnější spouštěč je studený a suchý vzduch. Běh venku v mrazu je nejnáročnější kombinace.
- Deset až patnáct minut postupné rozcvičky je nejúčinnější opatření a nestojí nic.
- Posilovna bývá dobře snášená: krátké série, pauzy a teplý vzduch. Řada lidí tu má méně potíží než při běhu.
- Preventivní léčba se bere i ve dnech, kdy je dobře. Rostoucí potřeba úlevového inhalátoru patří k lékaři.
Proč se dýchání zhorší až po zátěži
Při námaze se dýchá víc a ústy, takže se vzduch nestihne v nose ohřát a zvlhčit. Sliznice dýchacích cest vysychá a ochlazuje se, a právě na to reagují průdušky stažením. Odtud pochází pískání i pocit sevření.
| Fáze | Co se děje | Jak dlouho |
| Začátek zátěže | obvykle bez potíží, dech se prohlubuje | první minuty |
| Během zátěže | sliznice vysychá a ochlazuje se | zhruba po pěti minutách |
| Krátce po zátěži | průdušky se stahují, přichází vrchol potíží | zhruba do čtvrt hodiny po |
| Poté | stav se obvykle sám upravuje | desítky minut |
Tohle načasování je pro rozpoznání klíčové. Potíže, které vrcholí až po skončení zátěže, jsou pro pozátěžové zúžení průdušek typické a odlišují ho od prosté nezvyklosti na námahu, kde se dýchání po zastavení naopak rychle zklidní.

Dobrá zpráva je, že se tomu dá z velké části předejít. Nejde o to trénovat méně, ale jinak začít, jinak dýchat a vybrat si podmínky, které sliznici tolik nevysušují.
Co potíže zhoršuje
Spouštěčů je několik a většina z nich se dá ovlivnit výběrem místa a času. Stačí obvykle odstranit jeden nebo dva a rozdíl je znát hned.
- Studený a suchý vzduch. Nejsilnější spouštěč. Běh venku v mrazu je pro astmatika nejhorší kombinace.
- Nepřerušená intenzivní zátěž. Souvislý běh zatěžuje dýchací cesty víc než střídání zátěže a klidu.
- Vynechaná rozcvička. Vstup do plné zátěže z klidu potíže výrazně zvyšuje.
- Probíhající nebo doznívající infekce. Podrážděné dýchací cesty reagují mnohem snáz.
- Pyl, prach a smog. V sezóně se vyplatí přesunout trénink dovnitř.
- Nepravidelně užívaná léčba. Nejčastější příčina toho, že se stav bez zjevného důvodu zhorší.
Poslední bod stojí za zdůraznění. Preventivní léčba se bere i ve dnech, kdy je člověku dobře, protože právě ta drží dýchací cesty klidné. Úlevový inhalátor řeší až následek.
Rozcvička, která rozhoduje
Tohle je nejúčinnější opatření, které nestojí nic. Dostatečně dlouhá a postupná rozcvička u řady lidí potíže výrazně zmírní nebo je odsune tak daleko, že je trénink nepotká.
Jak má vypadat
Deset až patnáct minut, postupné zvyšování, a ideálně se vloženými krátkými zrychleními. Ne dvě minuty na kole a rovnou do plné zátěže. Cílem je nechat dýchací cesty projít změnou pozvolna.
Proč to funguje
Po dostatečné rozcvičce bývají dýchací cesty po nějakou dobu k další zátěži tolerantnější. Praktický dopad je ten, že hlavní část tréninku proběhne v příznivějším období.
A na konci
Stejně důležité je nekončit náhle. Postupné zklidnění během několika minut je lepší než zastavit se v plné zátěži, protože právě prudký přechod do klidu bývá bodem, kdy potíže vrcholí. Obecný postup popisuje text o tom, jak vypadá rozcvička před tréninkem a zklidnění po něm.
Který sport se hodí
Zakázaný není žádný, ale některé jsou pro dýchací cesty přívětivější než jiné. Rozhoduje hlavně vlhkost a teplota vzduchu a to, jestli je zátěž souvislá, nebo přerušovaná.
| Aktivita | Proč sedne, nebo nesedne |
| Posilování | krátké série a pauzy, dýchací cesty nevysychají |
| Plavání | teplý vlhký vzduch pomáhá, chlór ale může dráždit |
| Chůze a turistika | mírná souvislá zátěž, dobře snášená |
| Kolo a rotoped | zátěž se dá dávkovat plynule, uvnitř lépe než v mrazu |
| Míčové hry | přerušovaná zátěž, obvykle snesitelnější než běh |
| Dlouhý běh v chladu | nejnáročnější kombinace, vyžaduje přípravu |
Posilovna vychází z tohohle srovnání dobře. Série trvá desítky sekund, mezi nimi je pauza a vzduch uvnitř je teplý. Kdo má potíže při běhu, často zjistí, že v posilovně je nemá vůbec. Jak takový začátek vypadá, popisuje text o tom, jak zvládnout první měsíc v posilovně.
Běh venku, když je zima
Běhat se dá, jen to vyžaduje víc přípravy než v létě. Základem je delší rozcvička a nižší tempo na začátku, aby se dýchání zvyšovalo postupně.
Druhá věc je zakrytí úst a nosu šátkem nebo nákrčníkem. Vzduch se pod látkou ohřeje a zvlhčí, což je přesně to, co sliznici chybí. Je to jednoduché opatření s překvapivě velkým efektem.
Třetí je dýchání nosem, dokud to jde. V nose se vzduch upraví lépe než v ústech. Při vyšší intenzitě to už nestačí, což je další důvod držet v mrazu tempo níž. Postup pro začátečníky rozebírá text o tom, jak začít běhat bez zbytečných chyb.
Jak stavět zátěž, aby se dalo přidávat
Postup je stejný jako u kohokoli jiného, jen se začíná níž a přidává pomaleji. Nejde o to trénovat opatrně napořád, ale dát dýchacím cestám čas si na vyšší zátěž zvyknout.
Dobře se osvědčuje přerušovaná zátěž. Minuta svižně a minuta volně se snáší lépe než dvacet minut souvislého tempa, protože se dýchání pravidelně zklidní a sliznice tolik nevysychá. Postupně se pak prodlužují svižné úseky.
Užitečné je také vést si jednoduchý záznam. Datum, co se dělalo, jaké bylo počasí a jestli přišly potíže. Po několika týdnech se z toho dá vyčíst vlastní spouštěč, který obecná doporučení nepokryjí.
Přidávat se má vždy jen jedna věc. Buď delší trvání, nebo vyšší intenzita, nikdy obojí naráz. Když se objeví potíže, je pak jasné, co je způsobilo.
Co s léky kolem tréninku
Tohle je část, kde platí jediné pravidlo: postup určuje lékař a nikdo jiný. Přesto se hodí vědět, jak se jednotlivé přípravky liší, protože jejich záměna je častý zdroj problémů.
Preventivní léčba se užívá pravidelně a udržuje dýchací cesty v klidu. Nepůsobí okamžitě a nemá se vysazovat jen proto, že je člověku dobře. Naopak je to obvykle důvod, proč mu dobře je.
Úlevový inhalátor působí rychle a používá se při potížích, případně preventivně před zátěží, pokud to lékař takto doporučí. Praktická rada zní mít ho u sebe, ne ve skříňce v šatně. Rostoucí potřeba úlevového léku je signál, že se má léčba přehodnotit, a patří s ním k lékaři.
Šest chyb, kterých se astmatik v posilovně dopouští
Většina z nich vychází z opatrnosti, která je sama o sobě pochopitelná, ale vede k horšímu výsledku.
- Vynechat rozcvičku. Nejčastější a nejdražší chyba. Právě ona rozhoduje o průběhu celého tréninku.
- Skončit náhle. Zastavit se v plné zátěži znamená vystavit se vrcholu potíží bez přechodu.
- Nechat inhalátor v šatně. Když je potřeba, je potřeba hned a na místě.
- Vysadit preventivní léčbu v dobrém období. Stav se zhorší se zpožděním a příčina se pak hledá jinde.
- Trénovat s doznívající infekcí. Dýchací cesty jsou podrážděné i několik týdnů po nemoci.
- Vzdát se pohybu úplně. Nejhorší z možností. Horší kondice znamená vyšší zátěž při stejné činnosti.
Poslední bod je jádro celého tématu. Lepší kondice znamená, že běžné denní činnosti vyžadují menší dechové úsilí, a tím se zmenšuje i prostor pro potíže. Vyhýbání se pohybu vede přesně opačným směrem a vytváří kruh, ze kterého se pak hůř vystupuje.
Není to vždycky astma
Dušnost při zátěži má víc příčin a ne všechny souvisejí s průduškami. Rozlišení je důležité, protože každá se řeší jinak a část z nich na astmatické léky nereaguje vůbec.
Nejčastější příčina je prostá nízká kondice. Tam se dech zklidní krátce po zastavení, nepíská a nekašle se. To je stav, který se spraví tréninkem, ne léky.
Jiná možnost je potíž v oblasti hrtanu, u které je obtížný spíš nádech než výdech a slyšitelný zvuk přichází při nadechování. Objevuje se často u mladších a intenzivně sportujících lidí a plete se s astmatem poměrně běžně.
Do třetice stojí za zvážení srdce, hlavně pokud je dušnost doprovázená bolestí na hrudi, bušením nebo točením hlavy. Tohle je situace, kde se nespekuluje a jde se k lékaři. Rozlišit to podle článku nejde a ani to není jeho úkol.
Kdy netrénovat
Většinu dnů je pohyb v pořádku. Několik situací ale znamená trénink vynechat a v některých případech vyhledat pomoc.
- Dušnost nebo pískání v klidu, tedy ještě před zahájením zátěže.
- Horečka nebo probíhající infekce dýchacích cest.
- Potřeba úlevového inhalátoru výrazně častější než obvykle.
- Noční buzení kvůli kašli nebo dušnosti opakující se několik dnů.
- Potíže, které po zátěži neustupují ani po použití úlevového léku.
Poslední bod je akutní situace a řeší se okamžitě, ne druhý den. Ostatní jsou důvod trénink odložit a domluvit si kontrolu.
Odložit trénink na pár dní přitom nic nestojí. Kondice se za týden neztratí a návrat po odeznění potíží je snadný, kdežto trénink protlačený přes zhoršující se stav umí člověka vyřadit na mnohem delší dobu.
Dobrým zvykem je mít předem domluvené, co se v takové situaci dělá. Kdo ví, kdy má sáhnout po úlevovém léku, kdy má skončit a kdy volat pomoc, rozhoduje se rychleji a klidněji než ten, kdo to řeší poprvé až uprostřed potíží.
Co čekat po pár měsících
Pravidelný pohyb u astmatu nemoc neodstraní, ale mění to, jak se projevuje v běžném životě. S lepší kondicí stoupá zátěž, kterou člověk zvládne bez obtíží, a zároveň klesá dechové úsilí při běžných činnostech.
Druhá změna je v hlavě a bývá stejně důležitá. Kdo si ověří, že zvládne trénink bez záchvatu, přestane se zátěže bát, a strach z dušnosti sám o sobě dýchání zhoršuje.
Začít se přitom vyplatí uvnitř a pod kontrolou, tedy tam, kde je teplý vzduch, dá se kdykoli přestat a zátěž si člověk řídí sám.
Časté otázky
Můžu s astmatem sportovat?
Ano a dnes se to doporučuje. Podmínkou je nastavená léčba, dostatečná rozcvička a výběr podmínek, které dýchací cesty tolik nedráždí.
Proč mě to chytne až po doběhnutí?
Je to typický průběh pozátěžového zúžení průdušek. Potíže obvykle vrcholí krátce po skončení zátěže a pak samy ustupují.
Jak dlouhá má být rozcvička?
Deset až patnáct minut s postupným zvyšováním zátěže. Kratší rozcvička nemá stejný účinek a vstup do plné zátěže z klidu potíže zhoršuje.
Je posilování pro astmatika vhodné?
Bývá dobře snášené, protože série trvá krátce, mezi nimi je pauza a vzduch uvnitř je teplý. Řada lidí má v posilovně méně potíží než při běhu.
Pomáhá plavání?
Teplý a vlhký vzduch nad hladinou dýchacím cestám vyhovuje. Chlór a jeho výpary ale mohou u některých lidí naopak dráždit, takže to chce vyzkoušet. Kde se ve městě plave a jaké jsou tu možnosti, rozebírá text o tom, jak je na tom plavání ve Frýdku-Místku.
Můžu běhat v mrazu?
Můžete, ale s delší rozcvičkou, nižším tempem a se šátkem přes ústa a nos. Vzduch se pod látkou ohřeje a zvlhčí, což potíže výrazně zmírní.
Mám používat inhalátor před tréninkem?
Jen pokud to takto doporučí lékař. Preventivní použití před zátěží je běžný postup, ale nastavit ho má ošetřující lékař, ne čtenář článku.
Zlepší cvičení astma?
Nemoc neodstraní, ale zlepší kondici, a tím sníží dechové úsilí při běžných činnostech. Lidé obvykle popisují, že toho zvládnou víc bez obtíží.
Mám trénovat, když jsem po nachlazení?
Počkejte, až potíže odezní, a vracejte se postupně. Dýchací cesty bývají podrážděné i několik týdnů po infekci a reagují mnohem snáz.
Pomůžou dechová cvičení?
Jako doplněk mohou pomoci hlavně s pocitem nedostatku dechu a s uvolněním. Léčbu ani rozcvičku ale nenahrazují.
Je lepší cvičit ráno, nebo večer?
Rozhoduje spíš prostředí než denní doba. V pylové sezóně bývá venku lépe v jinou část dne než ráno, ale nejspolehlivější je přesunout trénink dovnitř.
Kdy mám okamžitě přestat?
Při dušnosti, která nereaguje na úlevový lék, při potížích s mluvením v celých větách nebo při modrání rtů. To je akutní situace k okamžitému řešení.
Musím to hlásit v posilovně?
Povinnost to není, ale je rozumné, aby o tom věděl někdo, s kým trénujete. Hlavně pokud se pouštíte do náročnějších sérií.
Mám se vyhýbat těžkým sériím?
Nemusíte, pokud je astma pod kontrolou a rozcvička byla dostatečná. Krátká série s pauzou dýchací cesty zatěžuje méně než souvislé kardio.
Proč mě to jednou chytne a jindy ne?
Protože se sčítá několik vlivů: teplota a vlhkost vzduchu, pyl, doznívající infekce, délka rozcvičky i to, jestli se bere preventivní léčba. Záznam z tréninků obvykle vlastní spouštěč odhalí.
Vadí prach a suchý vzduch v posilovně?
U citlivějších lidí ano, zvlášť v zimě při intenzivním vytápění. Pomáhá pít během tréninku a vybrat si dobu, kdy je uvnitř méně lidí a vzduch se častěji vyměňuje.
Mohlo by vás zajímat

Autor článku
Tomáš Stýskala
Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.


