Hokej ve Frýdku-Místku: kde se hraje a jak začít

Na první trénink stačí brusle, jakákoli helma a rukavice. A u nejmenších se záměrně nevede skóre.
Hokej je ve Frýdku-Místku sport s největší mládežnickou základnou ve městě. Klub má stovky členů a kompletní řadu kategorií od druhých tříd po juniory.
Zajímavější než tabulky je ale jedno pravidlo, které u nejmenších platí a skoro nikdo o něm neví. V jejich zápasech se nesmí zobrazovat skóre ani vést jakákoli statistika.
Ve zkratce
- Na první trénink stačí brusle, jakákoli helma a rukavice. Hokejovou výstroj dítě mít nemusí, kluby ji půjčují.
- U nejmenších se nesmí vést skóre ani tabulky. Směrnice to zakazuje, rozhodovat má počet doteků s pukem.
- Hokej je úrazový, ne přetěžovací sport. Traumatická zranění tvoří kolem devadesáti procent případů.
- Zákaz bodyčekingu u dětí je nejúčinnější opatření. V Kanadě po něm klesly otřesy mozku zhruba o dvě třetiny.
- Slabé přitahovače jsou doložené riziko. Při síle pod čtyřmi pětinami odtahovačů bylo riziko natažení sedmnáctinásobné.
- Přenos síly z posilovny na led je doložený slabě. U lepších bruslařů rozhoduje technika víc než síla.
Co hokej klade za nároky
Hokej je učebnicový intervalový sport a čísla to potvrzují.

Jedno střídání trvá zhruba třicet až osmdesát sekund, na nejvyšší úrovni spíš při dolní hranici. Mezi střídáními má hráč čtyři až pět minut na zotavení, takže poměr zatížení k odpočinku vychází zhruba jedna ku třem.
Tepová frekvence šplhá během střídání přes devadesát procent maxima a laktát po zápase se pohybuje kolem pěti milimolů, s naměřenými vrcholy přes deset. Útočníci mívají hodnoty vyšší než obránci. Spotřeba kyslíku se u hráčů od univerzitní po špičkovou úroveň drží zhruba mezi třiapadesáti a šedesáti mililitry na kilogram za minutu.
Z toho plyne věc, která se v přípravě podceňuje. Aerobní kapacita se neprojeví ve výkonu jednoho střídání, ale v tom, jak rychle se hráč zotaví na to další. Kondice v hokeji není o vydržení, je o obnovení.
Kde se hokejisté zraní
Systematický přehled na více než osmi tisících profesionálů dává obrázek, který se od halových sportů liší zásadně.
Rozdíl mezi zápasem a tréninkem je řádový. Uváděná úrazovost v zápase se pohybuje zhruba mezi čtyřiceti a devadesáti zraněními na tisíc hodin, v tréninku pod třemi. Nikde jinde není ten poměr tak extrémní.
Nejdůležitější číslo pro kohokoli, kdo chodí do posilovny, je ale jiné. Traumatická zranění tvoří v hokeji zhruba osmdesát až pětadevadesát procent případů, přetížení jen zbytek. Hokej je primárně úrazový sport, ne přetěžovací.
To má praktický důsledek. Většinu zranění posilovna neovlivní, protože vznikají srážkou. Ta menšina z přetížení je ale přesně to, na co příprava dosáhne, a soustředí se do třísel, kyčlí a zad. Postup po výronu popisuje text o výronu kotníku a návratu k zátěži.
Otřes mozku a bodyček
Tohle je téma, kde hokej udělal za posledních deset let největší kus práce.
Doložené je, že bodyček je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem a pojí se zhruba s trojnásobným zvýšením výskytu otřesů. Nejúčinnějším opatřením jsou proto pravidla, která ho v mládežnických kategoriích zakazují.
Kanada bodyček u dvanáctiletých a mladších zakázala a data z Alberty ukazují pokles celkové úrazovosti zhruba o polovinu a pokles rizika otřesu zhruba o dvě třetiny. To je jedno z nejsilnějších preventivních opatření, jaké se ve sportu podařilo doložit.
Navazuje na to otázka, jestli děti bez zkušenosti s bodyčekingem pak nebudou zranitelnější, až se povolí. Kanadský výzkum rozdíl nenašel, ale část amerických dat naznačuje opak. Ten spor uzavřený není a je poctivé to říct.
V Česku se záměrný bodyček povoluje až ve starších žákovských kategoriích, u mladších je běžný souboj o kotouč dovolený, ale záměrný náraz ne. Obecný postup po otřesu popisuje text o otřesu mozku a návratu ke sportu.
I v hokeji rozhoduje síla. Trénujte v Amazing fitness ve Frýdku-Místku.Tříslo, nejlépe ovlivnitelné zranění
Přitahovače stehna jsou v hokeji kapitola sama pro sebe a je to zároveň nejlepší zpráva celého článku.
Mechanismus plyne přímo z bruslení. S rostoucí rychlostí se zvětšuje boční posun pánve a rozsah v kyčli, takže přitahovače pracují ve stále větší brzdivé zátěži na konci odrazu. Opakované brzdění je popisovaný zdroj poranění.
A teď to podstatné. U hráčů, kteří se během sezony zranili v třísle, se našla o osmnáct procent nižší předsezonní síla přitahovačů. Kdo měl sílu přitahovačů pod čtyřmi pětinami síly odtahovačů, měl sedmnáctinásobně vyšší riziko natažení. Pružnost přitom rozdíl nedělala, rozhodovala síla.
Nejlepší doklad má takzvané kodaňské cvičení, které snížilo potíže v třísle zhruba o čtyřicet procent. Je ale férové dodat, že se testovalo na fotbalistech, ne na hokejistech. Přenos je pravděpodobný, prokázaný není. Co za bolestí v třísle bývá, rozebírá text o bolesti v třísle při cvičení.
| Co se měřilo | Co vyšlo |
| Úrazovost v zápase | zhruba čtyřicet až devadesát zranění na tisíc hodin |
| Úrazovost v tréninku | pod tři na tisíc hodin |
| Podíl traumatických zranění | zhruba osmdesát až pětadevadesát procent |
| Bodyček a otřesy mozku | zhruba trojnásobný výskyt |
| Zákaz bodyčeku u dvanáctiletých v Albertě | celková úrazovost dolů zhruba o polovinu, riziko otřesu zhruba o dvě třetiny |
| Předsezonní síla přitahovačů u později zraněných | o osmnáct procent nižší |
| Přitahovače pod čtyřmi pětinami síly odtahovačů | sedmnáctinásobné riziko natažení |
| Kodaňské cvičení | potíže v třísle dolů zhruba o čtyřicet procent, testováno ale na fotbalistech |
| Úhel krčku stehenní kosti | u nesportovců kolem třiačtyřiceti stupňů, u elitních hokejistů kolem čtyřiapadesáti |
Kyčle hokejistů vypadají jinak
Tohle je nález, který zní poplašně, a proto ho stojí za to podat celý.
Elitní hokejisté mají tvarovou změnu krčku stehenní kosti výrazně častěji než běžná populace. Úhel, kterým se ta změna měří, vychází u nesportovců kolem třiačtyřiceti stupňů, u elitních hokejistů kolem čtyřiapadesáti. Popisuje se to už u mladých hráčů i u hráček.
Předpokládá se, že za tím stojí opakované smykové zatížení kyčle při bruslení v době růstu. Kde se ve městě dostane na led i ten, kdo hokej hrát nechce, rozebírá text o tom, jak je na tom bruslení ve Frýdku-Místku.
Klíčové je ale tohle: většina těch nálezů je bez příznaků. Tvar kosti není diagnóza a nález na snímku sám o sobě neznamená ani bolest, ani důvod k zákroku. A žádný preventivní program, který by tomu tvaru bránil, doložený není. Co s kyčlemi dělat, popisuje text o mobilitě kyčlí.
Silová příprava k hokeji
Tady je nejspornější otázka celého hokeje: přenáší se síla z posilovny na led?
Korelace doložené jsou. Rychlost bruslení souvisí se sprintem po zemi, s výskokem i se skokem do dálky z místa, který se opakovaně ukazuje jako dobrý ukazatel. Korelace ale není přenos.
Intervenční důkaz je slabší, než by se čekalo. V randomizované studii na mladých hokejistech se po osmi týdnech zlepšily všechny skupiny včetně kontrolní, která dělala jen cvičení s vlastní vahou. U dospívajících se do výsledku míchá růst a zrání, takže se efekt tréninku špatně odděluje.
Nejzajímavější nález je jiný. U elitních hráčů je vazba mezi výkonem na suchu a rychlostí na ledě slabší než u méně vyspělých. Čím lepší bruslař, tím víc rozhoduje technika a tím míň samotná síla. Základ popisuje text o plyometrii a výbušnosti.
Poctivý závěr zní: posilovna prokazatelně zlepší sílu, výskok a sprint a tyhle věci s bruslením souvisejí. Věta „dřep z vás udělá rychlejšího bruslaře“ ale doložená není a práci na ledě nic nenahradí.
Silová příprava k hokeji
V hokeji se dá ovlivnit menšina zranění, zato ta nejpředvídatelnější.
- brzdivou práci na přitahovače, kde je vztah se zraněním doložený
- dřep a tlak nohama pro odraz při bruslení
- jednostrannou práci a rotační i antirotační cviky kvůli zádům
- rozumný objem kardia, protože rozhoduje zotavení mezi střídáními
Volné váhy, stojany, lavice i přes tři desítky strojů jsou ve Frýdku-Místku na jednom místě, k tomu kardio zóna.
Záda a jednostranné držení hole

Hokej se řadí mezi jednostranné sporty a jedno srovnání to potvrzuje pěkně.
Průřezová studie na téměř čtyřech stovkách profesionálů z fotbalu, hokeje a florbalu našla u hokejistů více než dvojnásobné riziko bolesti zad proti oběma zbývajícím sportům. Bolest zad mělo zhruba šedesát procent hokejistů.
Jako vysvětlení se nabízí těžká výstroj, chlad, setrvalý předklon s rotací trupu a prudký přechod z rotace do ohnutí při střele. Měřitelný rozdíl mezi dominantní a nedominantní stranou v rotačním výkonu trupu skutečně existuje.
Tady ale doklady končí. Žádná studie neukázala, že by cílené doplňování slabší strany bolest zad u hokejistů snížilo. Věta „posilujte druhou stranu a záda vás bolet nebudou“ zní rozumně, ale doložená není. Co na bederní páteř funguje, rozebírá text o cvicích na bederní páteř.
Jak by vypadal doplňkový týden
U hokeje se obsah odvíjí od toho, co je doložitelně ovlivnitelné.
Na prvním místě brzdivá práce na přitahovače, protože u třísla je vztah mezi předsezonní silou a pozdějším zraněním doložený. Dál dřep a ohyb v kyčli, jednostranná práce a krátký skokový blok na začátku.
Rotační a antirotační práce středu těla dává smysl kvůli zádům, i když její efekt u hokejistů prokázaný není. A rozumný objem aerobní práce, protože rozhoduje rychlost zotavení mezi střídáními.
Jak to poskládat vedle ledu, popisuje text o tom, jak si sestavit tréninkový plán.
Hokej u dětí a jedno pozoruhodné pravidlo
Česká metodika u nejmenších mění skoro všechno, a jednu věc dokonce zakazuje.
Hraje se napříč hřištěm nebo na jeho polovině, oddělené dělicími mantinely, se sníženými brankami a odlehčenými puky. Střídá se letmo po krátkých úsecích a odpadá ofsajd i zakázané uvolnění.
A teď to pozoruhodné. Ve vnitřní směrnici je zakázáno zobrazovat skóre na časomíře, vyplňovat výsledek do zápisu a vést jakoukoli statistiku nebo tabulku. Je to promyšlené: v tom věku má rozhodovat počet doteků s pukem a radost ze hry, ne výsledek.
Jedna praktická poznámka k názvosloví. Český hokej nepoužívá značení typu U9 nebo U11 jako fotbal nebo florbal. Kategorie se jmenují podle školních tříd, tedy druhé, třetí a čtvrté třídy, pak mladší a starší žáci, deváté třídy, mladší a starší dorost a junioři. Co se ví o posilování v dospívání, rozebírá text o silovém tréninku u dospívajících.
Jak jsou na tom ostatní sporty ve městě, srovnává přehled o tom, jak vypadá sport pro děti ve Frýdku-Místku.
Jak se do hokeje dostat
Hokej má pověst drahého sportu a vstup do něj je proto řešený zvlášť.
Svaz pořádá dvakrát ročně, na začátku roku a na začátku školního roku, náborovou akci, do které se zapojují kluby po celé republice. Je určená dětem předškolního a mladšího školního věku.
Podstatné je, co k tomu dítě potřebuje. Žádnou hokejovou výstroj. Stačí brusle, jakákoli helma, klidně cyklistická nebo lyžařská, a rukavice. Brusle i helmu navíc kluby na vyžádání půjčují.
Pět otázek, které si položit před výběrem
- Chci hrát, nebo si zabruslit? Veřejné bruslení i s půjčovnou je ve městě dostupné bez jakéhokoli členství.
- Jde o dítě? Na nábor stačí brusle, jakákoli helma a rukavice, výstroj se řešit nemusí.
- Řešíte bodyček? U nás se povoluje až ve starších žákovských kategoriích a jeho zákaz u mladších má nejlepší doklad ze všech opatření.
- Bolí vás tříslo? Nízká předsezonní síla přitahovačů je doložený rizikový faktor a dá se ovlivnit.
- Chcete rychleji bruslit? Posilovna pomůže, ale čím lepší bruslař, tím víc rozhoduje technika na ledě.
Kde se dá ve Frýdku-Místku hrát
Hokej je ve městě soustředěný do jedné haly a jednoho klubu.
HC Frýdek-Místek je jediný hokejový klub ve městě a patří k největším sportovním spolkům vůbec. Vznikl v sedmdesátých letech a několikrát se přejmenoval, dnešní podoba názvu platí od konce devadesátých let. Mužské áčko hraje druhou nejvyšší českou soutěž, k tomu má klub i mužský tým v krajské soutěži.
Mládežnická struktura je kompletní, od kategorií druhých až čtvrtých tříd přes žáky a dorost až po juniory, u žáků dokonce po dvou družstvech. Klub provozuje centrum mládeže, nabírá i děti z mateřských škol a je zapojený do systému hokejových akademií. Dlouhodobě spolupracuje s extraligovým klubem z blízkého Třince.
Hala Polárka, kterou provozuje městská společnost Sportplex, je jediná krytá ledová plocha ve městě. Otevřela se v roce 2014, ledová plocha má standardní rozměry a tribuny pojmou přes dva tisíce diváků k sezení. Město připravuje rozšíření o druhou krytou plochu spolu s plaveckým bazénem, zatím je to ale záměr, ne hotová stavba.
Bez členství se dá jít na veřejné bruslení, které má i samostatné bloky pro rodiny s dětmi a pro školy. Brusle se půjčují a brousí přímo v hale, takže vstupní bariéra je prakticky nulová. V zimě město navíc provozuje venkovní kluziště v parku, to je ale na umělém povrchu, ne na skutečném ledu.
Na Polárce trénuje i krasobruslařský oddíl, který ve městě funguje od začátku tisíciletí a nabírá už předškoláky. Ostatní sporty ve městě rozebírají další texty v rubrice Sport.
Co si z toho odnést
Hokej je ve Frýdku-Místku dostupný od předškolního věku a na nábor stačí brusle a jakákoli helma. Zabruslit si může kdokoli bez členství.
Fyzicky je to krátká maximální práce s dlouhou pauzou, takže kondice rozhoduje o zotavení mezi střídáními, ne o výdrži. Většina zranění vzniká srážkou a posilovna je neovlivní.
Co ovlivnit jde, je tříslo. Nízká předsezonní síla přitahovačů je doložený rizikový faktor a patří k mála věcem v hokeji, které se dají změřit i změnit.
Časté otázky
Kde se dá ve Frýdku-Místku hrát hokej?
Ve městě je jeden hokejový klub a jedna krytá ledová plocha, hala Polárka. Klub má kompletní mládežnickou strukturu i dva mužské týmy.
Dá se zabruslit bez členství v klubu?
Ano, hala pořádá veřejné bruslení i samostatné bloky pro rodiny s dětmi. Brusle se půjčují a brousí přímo na místě.
Co dítě potřebuje na první trénink?
Brusle, jakoukoli helmu včetně cyklistické nebo lyžařské, a rukavice. Hokejovou výstroj mít nemusí a brusle i helmu kluby na vyžádání půjčují.
Proč se u nejmenších nevede skóre?
Směrnice svazu zakazuje zobrazovat výsledek i vést statistiku a tabulky. V tom věku má rozhodovat počet doteků s pukem, ne výsledek zápasu.
Jak dlouho trvá jedno střídání?
Zhruba třicet až osmdesát sekund, na nejvyšší úrovni spíš kratší. Mezi střídáními má hráč čtyři až pět minut na zotavení.
Je zápas rizikovější než trénink?
Řádově. Úrazovost v zápase se uvádí v desítkách zranění na tisíc hodin, v tréninku v jednotkách. Je to největší rozdíl mezi kolektivními sporty.
Je hokej úrazový, nebo přetěžovací sport?
Jednoznačně úrazový, traumatická zranění tvoří kolem devadesáti procent případů. Zbytek z přetížení se soustředí do třísel, kyčlí a zad.
Pomáhá zákaz bodyčekingu u dětí?
Ano a výrazně. V Kanadě po něm klesla celková úrazovost zhruba o polovinu a riziko otřesu mozku zhruba o dvě třetiny.
Proč hokejisty bolí tříslo?
Přitahovače brzdí nohu na konci odrazu a s rostoucí rychlostí bruslení je ta brzdivá zátěž větší. Slabší přitahovači jsou doložený rizikový faktor.
Mají hokejisté jiné kyčle?
Tvarová změna krčku stehenní kosti je u nich častější než v běžné populaci. Většina těch nálezů je ale bez příznaků a diagnóza to sama o sobě není.
Zrychlí mě posilovna na ledě?
Sílu a sprint po zemi zlepší prokazatelně, přímý přenos na led je ale doložený slabě. U lepších bruslařů navíc rozhoduje technika víc než síla.
Bolí hokejisty záda víc než jiné sportovce?
Podle srovnání s fotbalisty a florbalisty ano, riziko vyšlo více než dvojnásobné. Že by to spravilo doplňování slabší strany, ale doložené není.
Mohlo by vás zajímat

Autor článku
Tomáš Stýskala
Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.


