Červené světlo: co má studie a co jen reklamu

Nejlépe doložené je ozáření před zátěží, ne po ní. Panely se přitom prodávají na regeneraci.
Červené panely se objevily v regeneračních místnostech, ve wellness i v obývácích. Slibují rychlejší regeneraci, lepší pleť, víc energie, někdy i hubnutí a vyšší testosteron. Pod tím vším je reálný vědecký obor, který se jmenuje fotobiomodulace a existuje desítky let.
Jenže vzdálenost mezi tím, co se měřilo v laboratoři, a tím, co se prodává, je v tomhle tématu neobvykle velká. Tenhle text prochází, co má randomizované studie, co jen buněčné kultury a co nemá nic.

Ve zkratce
- Doložené je ozáření před zátěží, ne po ní. Panely se přitom prodávají na regeneraci po tréninku.
- Na výkonu to dělá necelá čtyři opakování. A jistota důkazu je nízká až velmi nízká.
- Nejtvrdší data má kůže. Randomizovaná studie na 113 lidech, ale po třiceti sezeních.
- Víc není lépe. Desetinásobek účinné dávky přínos v jednom modelu zrušil úplně.
- Údaj v joulech na obalu sám o sobě neříká nic. Rozbíhavost svazku dosáhla u měřených přístrojů 74 stupňů.
- Hubnutí, testosteron a dlouhověkost doložené nejsou. Buď chybí data u lidí, nebo se cituje jiná technologie.
Co to vlastně je
Zastřešující odborný název je fotobiomodulace. Starší označení pro totéž jsou nízkoúrovňová laserová terapie, cold laser, soft laser nebo LED terapie. Nejde o tři různé technologie, jak se to často prezentuje, ale o jednu rodinu zásahů, která se liší zdrojem světla, vlnovou délkou a dávkou.
Používají se dvě pásma. Červené světlo zhruba do 700 nanometrů proniká mělce, řádově centimetr, a míří tedy na kůži. Blízké infračervené zhruba od 700 do 1400 nanometrů proniká hlouběji a míří na sval a kloub. Většina studií stojí na několika konkrétních vlnových délkách, nejčastěji 660, 810, 830 a 850 nanometrů.
Proč zrovna tyhle: mezi zhruba 600 a 1100 nanometry leží takzvané optické okno tkáně, kde hemoglobin ani voda světlo příliš nepohlcují. Pod tímhle pásmem ho zastaví krev, nad ním voda.
Jak to má fungovat a proč to není jisté
Nejrozpracovanější hypotéza říká, že světlo pohltí cytochrom c oxidáza, tedy jeden z komplexů dýchacího řetězce v mitochondrii, a tím se rozběhne tvorba ATP a uvolní oxid dusnatý. U lidí to má oporu: u 68 zdravých dospělých vedlo transkraniální ozáření k měřitelnému a přetrvávajícímu vzestupu oxidované formy toho enzymu.
Dvě věci je ale potřeba k tomu dodat. Zaprvé jde o změnu biomarkeru, ne o klinický výsledek. To, že se v tkáni změní redoxní stav enzymu, samo o sobě neznamená lepší výkon ani rychlejší hojení.
Zadruhé, samotný mechanismus je sporný. Práce, která zkoumala buňky zcela bez toho enzymu, našla efekt červeného světla i tam. Navrhují se proto další cíle, od světlocitlivých membránových kanálů po vázanou vodu, a i autoři z tohohle oboru publikují přehledy s názvy o mechanismech mimo cytochrom c oxidázu. Věta „nabíjí to mitochondrie“ se prodává jako fakt, ale fakt to není.
Nejkonzistentnější nález: před zátěží, ne po ní
Tohle je nejzajímavější věc na celém tématu a jde přímo proti tomu, jak se panely prodávají.
Metaanalýza 24 studií u sportovců našla efekt na svalové poškození měřené kreatinkinázou jen při ozáření před zátěží. Po zátěži byl nález nevýznamný. Metaanalýza osmnácti studií s elektromyografickým hodnocením svalové únavy došla k témuž: účinek se projevil při aplikaci během zátěže, ne po ní.
Panely se přitom prodávají jako nástroj regenerace po tréninku. Nejlépe doložená varianta použití je opačná.
Svalová bolest: střední efekt na čtyřech studiích
Novější metaanalýza prohledala 14 kontrolovaných studií, ale do vlastního výpočtu se jich dostaly jen čtyři, protože ostatní neuváděly použitelná data. Na bolest vyšel střední efekt, standardizovaný rozdíl kolem minus 0,55 v 72 a 96 hodinách po zátěži.
V téže práci je ale nesrovnalost, kterou autoři nevysvětlují. Bolest se lišila až ve 72 a 96 hodinách, kdežto síla ve 24 a 48 hodinách. To dohromady nesedí. Heterogenita mezi studiemi byla navíc vysoká a metodická kvalita podle hodnoticí škály u šesti ze čtrnácti studií jen čtyři až pět bodů z deseti.
Ještě jeden údaj patří na rovinu: existují i randomizované, trojitě zaslepené studie, které nenašly žádný rozdíl proti placebu v žádném časovém bodě u žádné sledované proměnné.
Výkon: necelá čtyři opakování navíc
Nejkonkrétnější číslo, které se dá na výkon uvést, pochází z metaanalýzy dvanácti randomizovaných studií a 346 zdravých mladých dospělých při odporovém cvičení. Proti placebu vyšel rozdíl 3,87 opakování.
K tomu patří tři výhrady. Jistota důkazu podle standardního hodnocení byla nízká až velmi nízká. Rozdíl mezi horní a dolní končetinou vyšel opačně než ve starší metaanalýze, což je přímý rozpor. A rozdíl mezi muži a ženami, který se v datech objevil, je nejspíš artefakt toho, že ženy zahrnuly jen tři studie z dvaceti čtyř v druhé metaanalýze.
Doporučené dávkování, které se od té doby všude cituje, pochází z přehledu 39 studií a 861 účastníků: 20 až 60 joulů na malou svalovou skupinu a 60 až 300 joulů na velkou. Pozor, je to celková energie na svalovou skupinu, ne hustota na centimetr čtvereční, a pochází to z bodové aplikace sondou přiloženou ke kůži, ne z celoplošného panelu.
Kůže má v tomhle oboru nejtvrdší data
Nejcitovanější randomizovaná kontrolovaná studie rozdělila 113 dobrovolníků do čtyř skupin a ozařovala je dvakrát týdně, celkem třicetkrát. Porovnávala červené spektrum se širokopásmovým a měřila zaslepené hodnocení fotografií, počítačovou profilometrii drsnosti kůže a ultrazvukovou denzitu kolagenu.
Našla významné zlepšení v obojím měření i ve spokojenosti. Širokopásmové spektrum nemělo proti samotné červené žádnou výhodu.
Poctivé výhrady: kontrolní skupina nedostala falešné ozáření, takže studie nebyla vůči účastníkům zaslepená, a spokojenost je u nezaslepené kosmetické intervence nespolehlivý ukazatel. Denzita kolagenu z ultrazvuku je náhradní ukazatel, ne histologie. A hlavně jde o třicet sezení v řádu měsíců, ne o pár minut denně.
Mimochodem, nejsilnější klinická data v celém oboru jsou úplně jinde než ve fitness. Jsou u zánětu sliznice dutiny ústní u onkologických pacientů a u jedné formy věkem podmíněné makulární degenerace. S panelem v posilovně to nemá nic společného.
Víc není lépe
Tohle je nejdůležitější fakt celého tématu a jde přímo proti logice, ve které se panely prodávají. Trh soutěží ve wattech. Laboratorní data ale ukazují, že existuje optimum a nad ním se efekt obrací.
| Model | Funguje při | Neúčinné nebo škodlivé při |
| lidské fibroblasty | 2,5 J/cm2 | 10 J/cm2, poškození buněk |
| hojení rány, zvíře | 2 J/cm2 | 50 J/cm2, horší než nic |
| poranění mozku, zvíře | 36 J/cm2 | 360 J/cm2, přínos zrušen |
Ještě zajímavější je, že nezáleží jen na dávce, ale i na tom, jak rychle se dodá. U jednoho modelu fungovalo 55 miliwattů na centimetr čtvereční po šestnáct vteřin, zatímco 155 miliwattů po šest vteřin, tedy naprosto stejná dávka, efekt nemělo. Součin výkonu a času tady nestačí.
Škodit umí i přílišné opakování. V jednom pokusu vedlo čtrnáct denních aplikací účinné dávky od pátého dne ke zhoršení, nakonec pod úroveň neléčené kontroly.
Poctivá výhrada: tahle čísla pocházejí z buněčných kultur a zvířat, ne z lidských svalů. Klinický průkaz té křivky u lidí je slabý. Ale směr je jasný a je opačný, než jak se přístroje nabízejí.
Studie proti panelu v obýváku
Pilotní práce proměřila pět ručních LED přístrojů prodávaných přímo spotřebitelům. Nalezla široké rozpětí vlnových délek, výkonů i ozářenosti a nekonzistentní pokyny výrobců. Rozbíhavost svazku dosahovala 74 stupňů, přičemž dávkování navržené výrobci s rozbíhavostí ani s optickým útlumem nepočítá. Autoři konstatují, že dosimetrické vlastnosti řady přístrojů v přímém prodeji veřejnosti nikdy nikdo formálně neposoudil.
Z toho plyne několik praktických věcí. Ozářenost klesá se čtvercem vzdálenosti, takže při takové rozbíhavosti je vzdálenost hlavní proměnná celého dávkování, ne detail. Studie navíc pracovaly s bodovou aplikací, jedním až šesti body na svalu, typicky sondou přiloženou ke kůži po desítky sekund až minuty. To je jiný fyzikální scénář než stát metr a půl od panelu.
Údaj v joulech na obalu tedy sám o sobě neříká nic, dokud neznáte vzdálenost, plochu a čas.
Do panelu se nedívá
Jediná oblast, kde je u lidí doložená skutečná škoda, s fitness nesouvisí. Jde o opakovanou červenou terapii dětské krátkozrakosti. Systematický přehled dvaceti studií a 2 380 účastníků popisuje kazuistiky vratného poklesu zrakové ostrosti a jeden případ strukturálního poškození sítnice u dvanáctiletého pacienta, kde se zrak po vysazení upravil jen částečně.
Závěr té literatury je, že bezpečnost nelze zobecňovat napříč zařízeními. Praktický důsledek je jednoduchý: do zdroje se nedívá a oči se chrání. U blízkého infračerveného záření navíc chybí mrkací reflex, protože ho oko nevnímá jako jas.
Seznamy kontraindikací, které kolují v návodech výrobců, primární zdroj v odborné literatuře nemají. Pokud berete léky zvyšující citlivost na světlo nebo máte onemocnění, kvůli kterému váháte, je to otázka na lékaře, ne na prodejce.
Kde je marketing nejhlasitější a důkaz nejslabší
Hubnutí a tvarování postavy. Systematický přehled našel jen tři randomizované studie a dohromady 160 účastníků. Měřil se obvod pasu, který se zmenšil o 2,5 centimetru proti 0,6 centimetru v kontrole. Jenže obvod pasu není tuk, ovlivní ho hydratace, otok i poloha pásma. Mechanismus, podle kterého světlo udělá v tukové buňce póry a tuk vyteče, je hypotéza, ne prokázaný děj u člověka.
Testosteron. Nepodařilo se dohledat žádnou metaanalýzu ani větší randomizovanou studii u mužů. Existují data z potkanů a mechanistická úvaha. Studie, na kterou se prodejci v téhle souvislosti odvolávají, použila jasovou světelnou terapii z lightboxu, ne fotobiomodulaci, tedy něco, co s červeným panelem nesdílí ani vlnovou délku, ani mechanismus.
Spánek. Tady jsou data lepší, než by člověk čekal. Metaanalýza pěti randomizovaných studií a 240 účastníků našla zlepšení kvality spánku a dvojitě zaslepená studie na čtyřiceti lidech zkrácení doby usínání. Zásadní háček: obojí se týká ozáření hlavy, ne panelu na tělo. Přenášet to na „postavím se před panel a budu líp spát“ doložené není.
Dlouhověkost a mitochondriální zdraví. V téhle oblasti vrací literatura převážně předklinické, pilotní a hypotézové práce. Jeden text, který v internetovém marketingu koluje jako důkaz, se sám v úvodu označuje za hypotézový článek vyžadující experimentální ověření. Kardiovaskulární data o tuhosti tepen pocházejí z myších modelů.
Metodická bída celého oboru
Rozbor 27 klinických studií LED terapie v dermatologii zjistil věci, které by měly rámovat čtení jakéhokoli tvrzení o červeném světle.
- Dávky a vlnové délky se u stejné indikace lišily napříč třemi řády.
- Žádná ze studií nevalidovala skutečně dodanou dávku.
- 37 % studií bylo sponzorováno výrobcem přístroje.
- Jen zhruba třetina měla současně kontrolní skupinu i zaslepené hodnocení.
U intervence, která je prokazatelně citlivá na dávku, je nevalidovaná dávka zásadní problém. Prakticky to znamená, že se často neví, co přesně se komu dodalo, a tím pádem ani co se vlastně měřilo.
Sedm vět, které o červeném světle uslyšíte
- Nabíjí to mitochondrie. Hypotéza podepřená laboratorními daty. Efekt se ale prokázal i v buňkách bez enzymu, který to má zprostředkovat, takže mechanismus není uzavřený.
- Je to na regeneraci po tréninku. Nejkonzistentnější nález napříč metaanalýzami je opačný, efekt se objevil při ozáření před zátěží, po ní ne.
- Čím silnější panel, tím lépe. V laboratorních modelech existuje optimum a nad ním se efekt obrací. Desetinásobek účinné dávky přínos zrušil úplně.
- Má to X joulů, to je hodně. Bez vzdálenosti, plochy a času to číslo neznamená nic, a stejná dávka dodaná jinou rychlostí dává jiný výsledek.
- Pomáhá to hubnout. Tři randomizované studie, 160 lidí, a měřil se obvod pasu, ne tuk.
- Zvedá to testosteron. U lidí není doloženo nic. Studie, která se cituje, používala úplně jinou technologii.
- Zlepší to spánek. Doložené to je pro ozáření hlavy, ne pro panel na tělo.
Co si z toho odnést
Červené světlo není podvod ani zázrak. Je to zásah s reálným, ale malým a nejistým účinkem, u kterého se nejlépe drží dva nálezy: mírné zlepšení kůže po desítkách sezení a něco na svalovém poškození, pokud se ozařuje před zátěží a bodově.
Všechno ostatní, co se kolem panelů říká, je buď z buněčných kultur, ze zvířat, z jiné technologie, nebo odnikud. Podobně oddaný rozbor jsme dělali u toho, kdy pomůže višňová šťáva. A rozdíl mezi přístrojem ve studii a panelem v rohu místnosti je natolik velký, že se výsledky jednoho na druhý přenášejí jen s obtížemi.
Časté otázky
Funguje červené světlo na svalovou bolest?
Metaanalýza našla střední efekt na bolest, ale spočítala ho jen ze čtyř studií, protože zbylých deset neuvádělo použitelná data. Existují i zaslepené studie, které nenašly proti placebu žádný rozdíl.
Mám se ozařovat před tréninkem, nebo po něm?
Doložená je spíš aplikace před zátěží. Dvě nezávislé metaanalýzy shodně našly efekt u ozáření před zátěží a nikoli po ní, což je opak toho, jak se přístroje obvykle nabízejí.
Kolik minut se mám ozařovat?
Univerzální odpověď neexistuje, protože záleží na výkonu přístroje a na vzdálenosti. Doporučení z odborného přehledu je uvedené v celkových joulech na svalovou skupinu, ne v minutách, a pochází z bodové aplikace sondou na kůži.
Je silnější panel lepší?
V laboratorních modelech ne. Existuje optimální dávka a nad ní se efekt obrací, v jednom pokusu desetinásobek přínos zrušil úplně. Zároveň platí, že stejná dávka dodaná rychleji dala jiný výsledek než dodaná pomalu.
Jaký je rozdíl mezi červeným a infračerveným?
Hloubka průniku. Červené světlo se dostane řádově centimetr hluboko, takže míří na kůži. Blízké infračervené proniká hlouběji a používá se na sval a kloub. Kombinované panely proto míchají obojí.
Pomáhá to na vrásky?
Tady jsou nejtvrdší data celého oboru. Randomizovaná studie na 113 lidech našla po třiceti sezeních zlepšení drsnosti kůže i ultrazvukem měřené denzity kolagenu. Nebyla ale zaslepená vůči účastníkům a šlo o měsíce pravidelných sezení.
Pomáhá červené světlo hubnout?
Doloženo to není. Přehled našel tři randomizované studie a 160 lidí dohromady a měřil se v nich obvod pasu, který ovlivní i hydratace nebo otok. Tuk se neměřil.
Zvedne mi to testosteron?
U lidí se k tomu nepodařilo dohledat žádnou metaanalýzu ani větší randomizovanou studii. Existují jen data ze zvířat. Studie, kterou prodejci citují, používala jasovou světelnou terapii, tedy jinou technologii.
Musím mít zavřené oči?
Do zdroje se nedívá. U blízkého infračerveného záření navíc chybí mrkací reflex, protože ho oko nevnímá jako jas. Jediné doložené poškození u lidí v této oblasti se týká právě očí.
Můžu to používat každý den?
Data k tomu chybí, ale v jednom zvířecím pokusu vedlo čtrnáct denních aplikací účinné dávky od pátého dne ke zhoršení. Předpoklad, že častěji znamená lépe, tady neplatí o nic víc než u dávky.
Je to bezpečné?
Ve studiích se nežádoucí účinky obvykle nehlásily, což je ale spíš známka nedostatečného sledování než důkaz bezpečnosti. Doložené poškození existuje u očí. Kontraindikace uváděné výrobci nemají dohledatelný primární zdroj.
Proč si studie navzájem odporují?
Protože se v nich liší dávka i vlnová délka napříč třemi řády, žádná neověřila skutečně dodanou dávku a jen třetina měla zároveň kontrolu a zaslepení. U intervence citlivé na dávku to znamená, že se často neví, co přesně se komu dodalo.
Nahradí mi to regeneraci a spánek?
Ne. Velikost účinku, o které se tady bavíme, je v nejlepším případě malá a nejistá. Proti tomu spánek, příjem bílkovin a rozumně nastavená zátěž mají doklady o několik řádů silnější. Co z regeneračních postupů obstojí, třídíme v textu o tom, co z potréninkové regenerace opravdu funguje.
Mohlo by vás zajímat

Autor článku
Tomáš Stýskala
Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.


