Turistika ve Frýdku-Místku: kam vyrazit bez auta

9. 6. 2026

Lesní cesta s turistickým rozcestníkem v podhůří

Z nádraží vede modrá značka rovnou do Palkovických hůrek. A zákaz chůze mimo cesty platí jinde, než si lidé myslí.

Frýdek-Místek má Beskydy na dohled, ale ne za rohem. Hřebeny začínají až kus za městem, zato se z vlakového nádraží dá vyrazit pěšky rovnou po značce.

Projdeme si výlety od hodiny po celý den, co je v okolí za kopce, rozhledny a vodu, jak se čtou značky, co se v chráněné krajinné oblasti smí a nesmí, a taky klíšťata, na která se v turistických textech zapomíná. Dvě věci se přitom pletou skoro všem.

Ve zkratce

  • Z nádraží vede modrá značka přes přehradu Olešná do Palkovických hůrek a dál na Hukvaldy. Bez auta a bez přestupu.
  • Barva značky neurčuje obtížnost, ale význam trasy. Žlutá znamená nejkratší a spojovací, ne nejlehčí.
  • Nejbližší kopec je Štandl, necelých 350 metrů, dva kilometry od centra Místku. Kubánkov v hůrkách má 660 metrů.
  • Zákaz chůze mimo cesty se váže k rezervacím, ne plošně k první zóně chráněné krajinné oblasti. To se běžně plete.
  • Do Beskyd se dá vlakem přes Frýdlant do Ostravice, což je obvyklý výchozí bod pod Lysou horou.
  • Tísňová linka Horské služby je 1210. Dům služby stojí ve Frýdlantu a oblast má devět stanic.

Odkud se dá vyrazit pěšky

Vstupy do značené sítě jsou z města dva a oba jsou dostupné bez auta.

Turistická pásová značka na kmeni stromu
Barva značky určuje význam trasy, ne její obtížnost. Žlutá znamená nejkratší, ne nejlehčí.

První je modrá značka od železničního nádraží. Vede přes přehradu Olešná do Palkovických hůrek a dál až na Hukvaldy. To je nejpřímější způsob, jak se z města dostat do lesa a na hřeben, aniž byste někam jeli.

Druhým vstupem je areál Olešná na západním okraji města, kde se potkává hned několik tras. Kromě té modré odsud vede žlutá přes Staříč až do Nové Bělé na okraji Ostravy a začíná tu naučná stezka Hůrky. Rozcestník u přehrady stojí ve výšce 305 metrů, což je dobrý referenční bod, protože od něj se dá počítat převýšení všech výletů do hůrek.

Pro delší výlety se okolí dá spojit do okruhů. Popisují se trasy kolem dvaatřiceti až šestatřiceti kilometrů přes Palkovické hůrky a zpět, což je celodenní záležitost pro trénovaného chodce, ne rodinná procházka.

Devět výletů od hodiny po celý den

Tohle je přehled, ze kterého se dá vybírat podle toho, kolik máte času a jestli máte auto.

CílNáročnostPotřeba auto?
okruh kolem přehrady Olešnáhodina, bez stoupáníne
Štandl, 350 mkrátká vycházkane
naučná stezka Hůrkypůldenne
rozhledna na Kabátici, 601 mpůldenne
Kubánkov, 660 mpůlden, 355 m převýšeníne
Hukvaldy, hrad a oboracelý den po modréne
Prašivá, chata a kostelíkpůlden až denvlak nebo auto
Skalka na Ondřejníku, 964 mcelý denvlak nebo auto
Lysá hora, 1 324 mcelý den, až 984 m převýšenívlak

Šest z devíti cílů zvládnete bez auta a tři z nich přímo pěšky z města. To je na město velikosti Frýdku-Místku nadprůměrné a stojí za to to využít.

Štandl: kopec přímo ve městě

Nejbližší kopec nemusíte hledat na mapě Beskyd, je vidět z Místku.

Štandl měří necelých 350 metrů a od centra Místku je vzdušnou čarou necelé dva kilometry. Je nápadně pravidelný, svahy spadají prudce k Olešné a pozvolný je jen západní bok. Pro krátkou vycházku po práci je to nejdostupnější kus stoupání, jaký ve městě je.

Váže se k němu i pověst, podle které nejde o přírodní útvar, ale o uměle navršenou mohylu s hrobem hunského vůdce Attily. Je to pověst, ne doložený fakt, ale patří ke kopci stejně jako výhled.

Co na Štandlu nenajdete, je rozhledna. Ta nejbližší stojí jinde, viz níž.

Palkovické hůrky, kopce na půl dne

Tohle je pro Frýdek-Místek nejdůležitější turistický terén, protože začíná prakticky na kraji města.

Hůrky jsou součástí Štramberské vrchoviny a údolí Ondřejnice je dělí na dvě části. Nejvyšším bodem je Kubánkov se šesti sty šedesáti metry, kde jsou na vrcholu lavičky a komunikační věž. Od rozcestníku u Olešné to znamená stoupání zhruba tři sta padesát pět metrů, což je slušná dávka převýšení kousek od domova.

Druhým výrazným vrcholem je Ostružná se šesti sty šestnácti metry s výhledem na přehradu. Z hřebenů je za dobré viditelnosti vidět Ostravsko i Lysá hora.

Do hůrek se dá vstoupit z několika stran: od Olešné, z Chlebovic, z Palkovic, z Kozlovic i z Hukvald. Pro člověka z města je nejpraktičtější ta první varianta, protože nevyžaduje přesun.

Hůrky jsou zároveň přírodní rezervací, takže tu platí přísnější pravidla než jinde. Co konkrétně, je v sekci o chráněné krajinné oblasti.

Hukvaldy, kam vede modrá

Konec modré značky z Frýdku-Místku je zároveň nejzajímavější cíl v celém okolí, a hodí se vědět, co tam čekat.

Hrad Hukvaldy je největší hradní zřícenina Moravskoslezského kraje, rozsáhlý areál o rozloze blížící se dvěma hektarům. Vlastníkem je stát a spravuje ho Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, takže je to shodou okolností frýdecko-místecká instituce.

Pod hradem leží obora založená v šedesátých letech šestnáctého století olomouckým biskupem. Žije v ní hlavně daněk a druhotně muflon, přičemž mufloni sem byli dovezeni na konci devatenáctého století z rakouské obory, konkrétně jeden beran a dvě březí ovce. Jelen se tu choval historicky, ale do poloviny osmnáctého století byl vystřílen.

Tohle je ale potřeba říct přesně, protože se to běžně píše špatně. Obora není volně přístupná. Návštěvník se smí pohybovat po hlavní cestě, která jí vede, a vstup do ostatních částí vyžaduje povolení. Lavičky podél cesty tam nejsou pro pohodlí, ale právě proto, aby lidé nevcházeli do porostů.

A do třetice, v Hukvaldech se v roce 1854 narodil Leoš Janáček, a to v budově tehdejší školy. Právě hukvaldská obora se spojuje se vznikem Příhod lišky Bystroušky, takže procházka mezi daňky má i tenhle rozměr.

Skalka na Ondřejníku, celodenní cíl

Mezi Palkovickými hůrkami a Beskydami je ještě jeden stupeň, na který se z města dá vyrazit.

Skalka měří 964 metrů a je nejvyšším vrcholem masivu Ondřejník i celé Podbeskydské pahorkatiny. Leží jihovýchodně od města, nad Kunčicemi pod Ondřejníkem. Na rozdíl od hůrek už jde o celodenní výlet, ne o odpolední vycházku.

Vrchol je přírodní rezervací a vede přes něj naučná stezka dlouhá zhruba deset kilometrů s deseti zastaveními. Výhled stojí za to: údolí Ostravice a panorama Beskyd od Lysé hory přes Smrk, Kněhyni a Velkou Stolovou až po Radhošť a Velký Javorník.

Na východním svahu je kaple svatého Antonína a masiv má díky svému tvaru podmínky pro paragliding.

Pozor na jméno, Skalek je v regionu víc. Ta na Ondřejníku je ta s devíti sty šedesáti čtyřmi metry, další nese stejné jméno u Mostů u Jablunkova.

Příprava na túru mimo les

Na kopcích se nepozná kondice, pozná se síla nohou při sestupu.

  • dřepy a výpady, tedy to, co při sestupu brzdí
  • jednonohou práci, protože po kamenech se jde po jedné noze
  • výstupy na stupínek jako nejbližší napodobení stoupání
  • stabilitu kotníku, což je nejčastější turistické zranění

Volné váhy, stojany, lavice i přes tři desítky strojů jsou ve Frýdku-Místku na jednom místě, k tomu plocha na cvičení s vlastní vahou.

Co je v posilovně k dispozici

Na celodenní túru se dá připravit i na suchu. Trénujte v Amazing fitness ve Frýdku-Místku.

Prašivá a kostelík z roku 1640

Tohle je klasický beskydský cíl a zároveň místo, kde se v popisech běžně chybuje.

Chata ani kostelík nestojí na vrcholu Prašivé, který má 843 metrů. Stojí na Malé Prašivé ve výšce 706 metrů, což je horský spočinek zhruba kilometr a třetinu západně od vlastního vrcholu. Turisticky se celému cíli běžně říká Prašivá, ale ta čísla se nesmějí zaměňovat.

Co tam je: dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského z roku 1640 a horská chata. Kostel dal postavit hrabě z Oppersdorfu, původně byl zasvěcený svatému Ignáci z Loyoly a k přesvěcení došlo v roce 1673. Váže se k němu pověst o zraněném jelenovi, před kterým se hrabě při lovu zachránil a z vděčnosti nechal na tom místě postavit kostel.

Chata na Prašivé funguje od roku 1921, takže má za sebou přes sto let provozu, a u chaty je i vyhlídková věž.

Nahoru vede několik značených cest. Nejkratší je po žluté z Raškovic, zhruba tři a půl kilometru, dále po žluté z Komorní Lhotky se čtyřmi a půl kilometry, po červené od železniční stanice v Dobraticích se šesti kilometry a po modré z Raškovic přes hotel se sedmi a půl kilometry.

Rozhledny v dosahu

Rozhledna je vděčný cíl s dětmi, protože dává výletu jasnou pointu.

RozhlednaKdeČím je zajímavá
Panorama na KabáticiChlebovice, část Frýdku-Místku23 m, vrch 601 m n. m., nejbližší od města
OkrouhláStaříč55 m, vysílač s rozhlednou
PrašiváVyšní Lhotyvyhlídková věž u chaty, vedle dřevěný kostelík
Velký JavorníkFrenštát pod Radhoštěm26 m z lepeného dřeva, vrchol 918 m n. m.

Nejblíž je Panorama na Kabátici, zhruba pět kilometrů od města, postavená na začátku tisíciletí na okraji Palkovických hůrek. Vyhlídku ovšem nabízejí i vrcholy bez věže, jmenovitě Kubánkov, Ostružná a v Beskydech Skalka na Ondřejníku.

Voda v okolí

Tři nádrže v dosahu města mají každá jiný účel a jinak se k nim chodí.

Olešná je rekreační a leží přímo na okraji města. Je to výchozí bod tras a zároveň místo, kde se dá udělat rovinatý okruh, když nemáte náladu na kopce.

Baška je necelých pět kilometrů jihovýchodně od centra, na Baštici. Postavená byla na přelomu padesátých a šedesátých let, aby nadlepšovala průtok Ostravice v suchých obdobích, jenže na to je malá a rekreační využití brzy převážilo.

Žermanice jsou z téhle trojice největší a nejméně rekreační. Nádrž na Lučině vznikla v padesátých letech kvůli dodávkám průmyslové vody do ostravské aglomerace a rekreace je až doplňkové využití. Čísla jsou úctyhodná: zatopená plocha 248 hektarů, délka pět a půl kilometru a betonová hráz dlouhá přes půl kilometru a vysoká dvaatřicet metrů.

Poctivá poznámka: souvislou značenou pěší trasu kolem Žermanic ani kolem Bašky jsem nedoložil. Okolí Žermanic je popisované hlavně z hlediska cyklistiky, takže pěší okruh kolem celé nádrže neslibuju.

Do Beskyd bez auta

Tohle je praktická výhoda Frýdku-Místku, o které spousta lidí neuvažuje.

Městem prochází železniční trať směrem na Valašské Meziříčí a na ní leží Frýdlant nad Ostravicí. Odtud pokračuje regionální trať do Ostravice, dlouhá šest a čtyři desetiny kilometru, v provozu od roku 1908. Ostravice je klasický výchozí bod pod Lysou horou a pod Smrkem.

Třetím obvyklým nástupištěm jsou Malenovice, horská obec pod Lysou horou, kam se pokračuje autobusem z Frýdlantu. Vzdálenosti z města jsou příznivé, k Ostravici i pod Lysou horu je to zhruba patnáct kilometrů, k Javorovému devatenáct.

Prakticky to znamená, že se dá vyjet ráno vlakem, odchodit celý den v horách a vrátit se, aniž byste řešili, kde nechat auto. Co obnáší nejbližší velký cíl, rozebírá text o tom, jak vypadá výstup na Lysou horu. Kdo vyráží na kole, najde trasy v textu o tom, jak vypadá cyklistika ve Frýdku-Místku.

Barva značky neurčuje obtížnost

Tohle je nejrozšířenější omyl o českém značení a vede k tomu, že si lidé vybírají trasu podle barvy.

Pásová značka má rozměr deset krát deset centimetrů a tvoří ji tři vodorovné pásy, dva bílé po krajích a jeden barevný uprostřed. Bílé okraje tam nejsou pro krásu, dělají značku čitelnou na jakémkoli podkladu.

A teď to podstatné. Barva určuje význam trasy, ne její náročnost. Červená jsou hlavní dálkové a hřebenové trasy, modrá regionální a významnější spoje, zelená místní trasy a žlutá nejkratší a spojovací úseky. Žlutá tedy neznamená lehčí, znamená kratší.

Doplňkové značky mají také svůj význam: šipka upozorňuje na odbočení, koncová značka označuje začátek a konec trasy, vrcholová odbočka vede k vyhlídce nebo na vrchol a pramenová značka ke studánce. Na rozcestích stojí směrovky s kilometrovými vzdálenostmi a tabulky s názvem místa a nadmořskou výškou.

Mapy, které to všechno pokrývají

Papírová mapa vypadá jako přežitek, dokud nedojde baterka nebo signál.

Klub českých turistů vydává turistické mapy od roku 1991, kdy se k tomu vrátil po dvaačtyřicetileté přestávce. Edice má jednotné měřítko 1:50 000, tedy centimetr na mapě odpovídá půl kilometru ve skutečnosti, a osmadevadesát listů pokrývá celé území republiky. Kartografickým podkladem jsou mapy Zeměměřického úřadu.

Kromě topografie jsou v nich značené pěší trasy, cyklotrasy, lyžařské běžecké trasy a turistické i kulturní cíle. Beskydy pokrývají listy číslo 96 a 97, tedy Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy s Jablunkovskem. Klub k tomu provozuje i online plánovač tras.

Co v Beskydech platí a co se plete

Tady je druhý rozšířený omyl a tenhle už může skončit pokutou.

Chráněná krajinná oblast Beskydy je rozdělená do čtyř zón podle míry ochrany. První zóna tvoří necelých šest procent rozlohy, druhá necelých čtyřicet, třetí zhruba polovinu a čtvrtá, tedy zastavěná a intenzivně obhospodařovaná území, necelých pět procent.

Na celém území chráněné krajinné oblasti platí zákaz tábořit a rozdělávat oheň mimo zastavěná území a vyhrazená místa a zákaz vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace.

A teď ten omyl. Zákaz chodit mimo cesty se neváže k první zóně chráněné krajinné oblasti, ale k národním přírodním rezervacím. Tam se skutečně nesmí vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody. Konkrétní příklad, který uvádí přímo správa oblasti: na vrchol Kněhyně nevede značená stezka, leží uprostřed rezervace, a vstup je tam proto celoročně zakázaný ze zákona.

U psů je pravidlo formulované volněji. Správa oblasti ho v desateru shrnuje jako mít psa vždy pod kontrolou, plošný zákonný příkaz vodítka pro celou oblast doložený není.

Naučné stezky

Pro rodiny s dětmi je naučná stezka vděčnější než obyčejná trasa, protože se na ní dá zastavovat.

Nejblíž je naučná stezka Hůrky, která začíná přímo u rozcestníku na přehradě Olešná a prochází přírodní rezervací v Palkovických hůrkách. Vejde se do půldne a je dostupná bez auta.

Druhou je zmíněná stezka na Skalce, která je delší a náročnější. Obě mají tu výhodu, že dávají výletu obsah i za mizerného počasí, kdy z hřebenů stejně nic vidět není.

Klíšťata: téma, které do Beskyd patří

Nohy turisty v dlouhých kalhotách na okraji zarostlé cesty
Klíšťata čekají na stéblech u cesty. Nejvíc si jich nasbírá ten, kdo jde okrajem porostu.

V turistických textech tahle část obvykle chybí, přitom je pro místní chodce praktičtější než většina zbytku.

Rámec je nepříjemný: Česko má nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. Onemocnění má sezonní průběh od března do listopadu s maximem od května do září, tedy přesně v době, kdy se chodí.

Rozšířená představa, že nad určitou výškou už klíšťata nejsou, dnes neplatí. Přírodní ohniska se vlivem změn klimatu a krajiny posouvají z pásma dvou set až osmi set metrů i výš, uvádí se až k jedenácti stům metrů. Pro Beskydy to znamená, že drtivá většina toho, kam se chodí, do rizikového pásma spadá.

Co s klíšťaty doopravdy funguje

Doporučení státního zdravotního ústavu jsou konkrétnější, než se obvykle traduje, a pár z nich překvapí.

Oblečení světlé a z hladké tkaniny. Není to kvůli teplu, ale o tom, že na světlém hladkém materiálu je klíště vidět a hůř se na něm zachytí. Repelent patří na oděv, hlavně pod kolena, protože odtud se klíště nejčastěji dostane na tělo.

V terénu pomáhá nesedat na zem a držet se cest, což se hezky potkává s pravidly chráněné oblasti. Po návratu je doporučená prohlídka celého těla večer a znovu druhý den ráno. Nejčastější místa přisátí jsou podkolenní jamky, třísla, podpaží, za ušima a u dětí ve vlasech.

Proč dvakrát a proč tak pečlivě: larva klíštěte má v průměru osm desetin milimetru a nymfa milimetr dva. To se přehlédne velmi snadno.

Při odstraňování se klíště kýve do stran, nekroutí se. Při rotaci se ústní ústrojí odtrhne a zůstane v kůži. Místo se pak vydezinfikuje a odstraněné klíště se nemačká. Pokud se v následujících zhruba třech týdnech objeví rozšiřující se skvrna, horečka nebo chřipkové příznaky, patří to k lékaři.

Rychlost pomůže jen proti jedné nemoci

Tohle je rozdíl, který stojí za vysvětlení, protože se obě nemoci házejí do jednoho pytle.

Borelie žijí ve střevě klíštěte a do slin se dostávají až s odstupem, takže rychlé a správné vytažení riziko lymeské boreliózy výrazně snižuje. U klíšťové encefalitidy je to jinak, virus se přenáší brzy po přisátí a na rychlost se u ní spoléhat nedá.

Proto je proti encefalitidě k dispozici očkování a proti borelióze ne. Očkování je u klíšťové encefalitidy jediná účinná specifická prevence, základní schéma jsou tři dávky a přeočkování v odstupu tří a pěti let, s uváděnou ochranou u devětadevadesáti procent očkovaných.

Proti borelióze a ostatním nemocem přenášeným klíšťaty žádná vakcína neexistuje, takže tam zbývá jen to, co je výš: oblečení, repelent, prohlídka a rychlé vytažení.

Turistický klub ve městě

Kdo nechce chodit sám nebo neví kam, má ve městě organizovanou variantu.

Ve Frýdku-Místku působí několik odborů Klubu českých turistů. Jeden z nich má vlastní web a je z nich nejlépe zdokumentovaný: pořádá pravidelné nedělní vycházky, jednodenní výlety a delší zájezdy, u kterých využívá veřejnou dopravu.

Náročnost je odstupňovaná od pohodových procházek lesními cestami až po náročnější zimní výstupy, a to na české i na polské straně Beskyd. Odbor vede archiv vycházek s mapami tras a vydává kalendář akcí.

Jednu věc jsem ověřit nedokázal, a to jestli se dá na akce přijít bez členství. Na webu to uvedené není, takže se vyplatí zeptat předem.

V zimě se chodí jinam

Zimní varianta turistiky v Beskydech má vlastní infrastrukturu a je docela rozsáhlá.

Beskydská lyžařská magistrála je propojená síť upravovaných tras o délce zhruba tří set kilometrů v devíti lokalitách. Značí se oranžovými směrovkami a informačními tabulemi a používá se i mimo zimu.

Při dostatku sněhu se upravují mimo jiné Mosty u Jablunkova, Těšínské Beskydy, okolí Lysé hory, Pustevny, masiv Travného, Ostravice a Bílá. Nejblíž Frýdku-Místku jsou Ostravice a okolí Lysé hory, tedy shodou okolností tam, kam vede železnice.

Ve městě samotném ani v Palkovických hůrkách upravované stopy doložené nejsou. Palkovické hůrky se v zimě chodí pěšky, ne na běžkách.

Ještě jedna praktická poznámka k zimě. Palkovické hůrky a okolí Olešné jsou v zimě schůdné pěšky, ale tma přichází brzy a lesní cesty se po rozbředlém sněhu mění v kluziště. Na krátkou vycházku to nic nemění, na celodenní okruh ano.

Když se něco stane

Tohle stojí za zapamatování dřív, než to budete potřebovat.

Beskydy jsou jednou ze sedmi horských oblastí Horské služby a její dům stojí ve Frýdlantu nad Ostravicí, tedy hned za Frýdkem-Místkem. Oblast má devět stanic, od Frýdlantu ve výšce necelých čtyř set metrů přes Javorový, Gruň, Bílou, Soláň, Pustevny a Kohútku až po stanici přímo na Lysé hoře.

Tísňová linka Horské služby je 1210. Hovor se automaticky přesměruje na dispečink podle místa, odkud voláte. V pohraničí, kde signál občas chytne zahraniční operátor, je jistější vytočit číslo i s předvolbou, tedy +420 1210.

A co při tom hovoru říct. Metodika Horské služby počítá s tím, že se při ohlášení zjišťuje místo, telefonní kontakt, jméno a počet zraněných nebo pohřešovaných, pohlaví, věk, druh zranění, případná zdravotní indispozice nebo aktuální stav a to, čím je postižený vybaven. Není to seznam pro veřejnost, ale když si ho člověk projde předem, ušetří v nejhorší chvíli minutu.

Značky udržuje Klub českých turistů a poškozenou nebo chybějící značku mu jde nahlásit. Je to dobrovolnická práce, takže hlášení není stížnost, ale pomoc.

Osm vět, které se o turistice pletou

  1. „Žlutá značka je ta lehká.“ Barva určuje význam trasy, ne obtížnost. Žlutá je nejkratší a spojovací.
  2. „V první zóně chráněné oblasti se nesmí mimo cesty.“ Zákaz vstupu mimo vyznačené cesty se váže k národním přírodním rezervacím, ne k zóně.
  3. „Do Beskyd se bez auta nedostanu.“ Železnice z města vede na Frýdlant a dál do Ostravice, což je klasický výchozí bod.
  4. „Kopce začínají až v horách.“ Kubánkov na kraji města znamená přes tři sta padesát metrů převýšení od přehrady.
  5. „Oheň se dá rozdělat, když po sobě uklidím.“ Na celém území chráněné oblasti se smí jen na vyhrazených místech.
  6. „Na horách platí stopadesátka.“ Horská služba má vlastní tísňovou linku 1210.
  7. „Chata na Prašivé stojí ve 843 metrech.“ Vrchol Prašivá má 843 metrů, ale chata i kostelík stojí na Malé Prašivé v 706 metrech.
  8. „Nahoře v horách klíšťata nejsou.“ Ohniska se posouvají výš a uvádí se výskyt až k jedenácti stům metrů.

Čím začít, když jste nikdy nechodili

Postup se dá odstupňovat podle toho, co je z města dostupné.

Na začátek stačí okruh kolem Olešné a Štandl, tedy pár kilometrů s mírným stoupáním, na které není potřeba nic zvláštního. Druhým stupněm jsou Palkovické hůrky s Kubánkovem, kde už jde o několikahodinový výlet s reálným převýšením. Třetím je celodenní cíl typu Hukvald nebo Skalky a čtvrtým Beskydy vlakem, kde se počítá s celým dnem a je potřeba počítat i s počasím.

Na tom čtvrtém stupni už se vyplatí něco udělat i předem. Proč rozhoduje sestup víc než výstup a co pomůže týden dopředu, rozebírá text o tom, co dělá chůze v kopcích s tělem.

Komu se líbí chůze, ale chce z ní vytěžit víc, může přidat hole, o kterých je samostatný text o tom, co obnáší nordic walking. A kdo dává přednost rychlejšímu tempu, najde trasy v textu o tom, kde se dá běhat ve Frýdku-Místku. Ostatní pohybové aktivity ve městě rozebírají další texty v rubrice Sport.

Chystáte se na delší túru?

Amazing fitness je posilovna ve Frýdku-Místku s volnými váhami, stojany a plochou na cvičení s vlastní vahou. Nohy, které unesou sestup, se dělají tady, ne na hřebeni.

Podívat se na ceník

Časté otázky

Dá se z Frýdku-Místku vyrazit na túru pěšky?

Ano. Od železničního nádraží vede modrá značka přes přehradu Olešná do Palkovických hůrek a dál až na Hukvaldy.

Jaký je nejbližší kopec?

Štandl, necelých 350 metrů, vzdušnou čarou necelé dva kilometry od centra Místku. Výraznější převýšení nabízí Kubánkov v Palkovických hůrkách, kde jde od přehrady o zhruba 355 metrů stoupání.

Znamená barva značky obtížnost trasy?

Ne. Určuje význam trasy: červená dálkové a hřebenové, modrá regionální, zelená místní a žlutá nejkratší spojovací úseky.

Jak se dostanu do Beskyd bez auta?

Vlakem přes Frýdlant nad Ostravicí do Ostravice, což je obvyklý výchozí bod pod Lysou horou a Smrkem. Do Malenovic se pokračuje autobusem.

Smí se v Beskydech chodit mimo značené cesty?

V národních přírodních rezervacích ne, tam se smí jen po cestách vyznačených se souhlasem orgánu ochrany přírody. Plošně pro celou chráněnou krajinnou oblast takový zákaz neplatí.

Dá se v chráněné oblasti stanovat nebo rozdělat oheň?

Jen na vyhrazených místech a v zastavěných územích obcí. Mimo ně je obojí zakázané na celém území.

Je ve městě turistický klub?

Ano, působí tu několik odborů Klubu českých turistů. Jeden z nich pořádá pravidelné nedělní vycházky, výlety a zájezdy veřejnou dopravou.

Kam se dá v okolí na rozhlednu?

Nejblíž je Panorama na Kabátici u Chlebovic, vysoká 23 metrů, zhruba pět kilometrů od města. Dál jsou Okrouhlá ve Staříči, Prašivá a Velký Javorník.

Co je na Prašivé a jak vysoko to je?

Dřevěný kostel svatého Antonína z roku 1640 a horská chata v provozu od roku 1921. Nestojí ale na vrcholu Prašivá, který má 843 metrů, nýbrž na Malé Prašivé ve výšce 706 metrů.

Dá se projít hukvaldská obora?

Po hlavní cestě, která jí vede, ano. Vstup do ostatních částí vyžaduje povolení, takže označení volně přístupná není přesné.

Hrozí v Beskydech klíšťata i ve vyšších polohách?

Ano. Přírodní ohniska se posouvají z pásma dvou set až osmi set metrů výš a uvádí se výskyt až k jedenácti stům metrů. Sezona trvá od března do listopadu s maximem od května do září.

Pomůže rychlé vytažení klíštěte?

Proti lymeské borelióze ano, protože borelie se do slin klíštěte dostávají až s odstupem. Proti klíšťové encefalitidě ne, virus se přenáší brzy po přisátí, a proto je proti ní k dispozici očkování.

Koho volat, když se něco stane v horách?

Horskou službu na lince 1210, v pohraničí raději s předvolbou +420. Beskydská oblast má devět stanic a dům služby stojí ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Tomáš Stýskala, autor článků o cvičení

Autor článku

Tomáš Stýskala

Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.