Fermentované potraviny a trávení

Rozhoduje, jestli potravina obsahuje živé kultury. Pasterované zelí z konzervy je nemá.
Kysané zelí, kefír, jogurt a kimchi se dneska prodávají jako novinka pro zdraví střev, přestože jde o nejstarší způsob uchovávání jídla, jaký lidé znají. Novinkou není potravina, ale pozornost, kterou jí věnuje výzkum.
S pozorností přišly i sliby, které fermentované potraviny neunesou. Užitečné je vědět, co se o nich dá říct s jistotou a co zatím ne.
Ve zkratce
- Rozhoduje, jestli potravina obsahuje živé kultury. Pasterované zelí z konzervy a kvasový chléb je nemají.
- Doložená je lepší stravitelnost, hlavně u laktózy. Hubnutí a léčba nemocí mezi doložené účinky nepatří.
- Praktické jsou bílý jogurt, kefír a kysané zelí, a to v malých porcích a pestře.
- Bez vlákniny ze zeleniny a luštěnin samotný kefír mnoho nezmění. Bakterie se živí rostlinnou stravou.
- Pozor na sůl u zelí, kimchi a misa a na cukr v kombuche a v ochucených mléčných výrobcích.
Co fermentace vlastně je
Fermentace znamená, že mikroorganismy přemění část látek v potravině. Z cukrů vznikne kyselina mléčná, alkohol nebo kyselina octová, podle toho, co v surovině pracuje.
Původní důvod byl praktický. Kyselé prostředí brání růstu nežádoucích bakterií, takže se potravina uchovala přes zimu. Chuť a stravitelnost byly vedlejší efekt, ne cíl.
Podstatný rozdíl je mezi potravinou, která obsahuje živé kultury, a tou, která po fermentaci prošla tepelnou úpravou. Pasterované zelí z konzervy má chuť i vlákninu, ale živé bakterie v něm nejsou.

Tohle rozlišení rozhoduje o tom, co od potraviny čekat. Živé kultury jsou důvod, proč se o fermentovaných potravinách mluví ve spojení se střevem; bez nich zůstane běžná zelenina s kyselou chutí, což samo o sobě není špatně.
Které potraviny sem patří
Seznam je širší, než se čeká, a většina položek je dostupná v běžném obchodě.
| Potravina | Živé kultury | Na co pozor |
| Bílý jogurt | ano | ochucené varianty mívají hodně cukru |
| Kefír a acidofilní mléko | ano | pestřejší kultury než jogurt |
| Kysané zelí čerstvé | ano | hodně soli, konzervované bývá pasterované |
| Kimchi | ano | sůl a pálivost |
| Zrající tvrdé sýry | část ano | energie a sůl |
| Tempeh a miso | ano | miso je velmi slané |
| Kombucha | ano | slazená varianta je limonáda |
| Kvasový chléb | ne, pečením zanikají | lepší stravitelnost, ne probiotikum |
Z hlediska poměru užitku k ceně a k dostupnosti vedou bílý jogurt, kefír a kysané zelí. Všechno ostatní je příjemný doplněk, ne nutnost.
Co se o nich dá říct s jistotou
Tady je potřeba být opatrný, protože rozdíl mezi doloženým a slibovaným je v tomhle tématu velký.
Doložené je
Že fermentace zlepšuje stravitelnost. Laktóza se v jogurtu a kefíru částečně rozloží, takže je lidé s její nesnášenlivostí snášejí lépe než mléko.
Pravděpodobné je
Že pravidelná konzumace pestrých fermentovaných potravin souvisí s rozmanitějším složením střevní mikroflóry. Výzkum tímhle směrem míří, ale jde o mladou oblast.
Nepodložené je
Že fermentované potraviny hubnou, posilují imunitu měřitelným způsobem nebo léčí konkrétní nemoci. Takové sliby jdou za hranici toho, co se o jídle dá tvrdit.
Praktický závěr z toho plyne střízlivý. Fermentované potraviny jsou dobrý doplněk jídelníčku s příjemnou chutí a s lepší stravitelností, ne léčba a ne zázrak.
Fermentovaná potravina a doplněk s probiotiky
Dvě věci, které se běžně zaměňují, přestože fungují jinak.
Doplněk obsahuje vybrané kmeny v známém množství. Fermentovaná potravina obsahuje směs, která se liší podle výrobce, šarže i stáří výrobku, a kterou nikdo nedeklaruje.
Z toho plyne, že doplněk je nástroj na konkrétní situaci s konkrétním kmenem, zatímco potravina je součást běžného jídelníčku. Jedno druhé nenahrazuje a ani jedno není povinné.
Kdy doplněk dává smysl a kdy ne, rozebírá text o tom, k čemu jsou probiotika a trávení.
Sůl, cukr a další háčky
Fermentované potraviny mají pověst bezvýhradně zdravých, ale pár praktických háčků tu je.
- Sůl. Zelí, kimchi a hlavně miso jsou slané. Při sledovaném příjmu soli se to počítá.
- Cukr v kombuche a v ochucených mléčných výrobcích. Sladká varianta je nápoj s cukrem, ne funkční potravina.
- Pasterace. Konzervované a trvanlivé varianty živé kultury nemají, i když se tak prodávají.
- Nadýmání na začátku. Při skokovém zvýšení dávky je běžné a přechodné.
- Domácí kvašení. Vyžaduje čistotu a dodržení postupu, jinak vzniká plíseň.
Nejčastější reálný problém je ten první a poslední. Sůl u lidí, kteří zelí jedí denně a ve velkém, a nadýmání u těch, kdo se do tématu vrhnou naráz.
Jak je zařadit do jídelníčku
Nejpraktičtější přístup je nepřidávat další jídlo, ale vyměnit něco, co se už jí.
- Bílý jogurt místo ochuceného. Ovoce a ořechy dodají chuť bez přidaného cukru.
- Kefír k snídani nebo po tréninku. Bílkovina i kultury v jednom.
- Lžíce zelí k obědu. Nemusí to být miska, i malé množství se počítá.
- Zrající sýr jako součást svačiny. Pozor na energii a sůl.
- Tempeh jako bílkovina v bezmasém jídle. Sytější než tofu.
Pestrost je tady důležitější než množství. Malé porce několika různých položek během týdne dávají mikroflóře víc než velká porce jedné věci denně.
A funguje to jen s tím, co je kolem. Bakterie potřebují vlákninu z rostlinné stravy, takže sklenice kefíru v jídelníčku bez zeleniny a luštěnin moc nezmění. Souvislosti popisuje text o tom, k čemu je vláknina v jídelníčku.
Trávení a trénink
Pro člověka, který cvičí, mají fermentované potraviny jednu praktickou výhodu a jedno omezení.
Výhodou je, že kefír a jogurt jsou dostupný zdroj bílkoviny, který se dá mít doma bez přípravy. Po tréninku pokryjí část denní potřeby, aniž by se něco vařilo.
Omezením je načasování. Větší porce kysaného zelí nebo kimchi těsně před tréninkem je objem a vláknina v žaludku, což se u dřepů a při běhu pozná. Patří to spíš do jídel, která jsou od tréninku dál.
Jak se jídlo kolem tréninku rozvrhne, rozebírá text o tom, jaké je jídlo před tréninkem a po něm.
Domácí kvašení
Zelí doma je nejjednodušší vstup a stojí za pár poznámek, protože se tu chybuje opakovaně.
Základ je poměr soli, čisté nádobí a to, aby zelenina zůstala celou dobu pod hladinou nálevu. Kus, který vyčnívá, plesniví, a plesnivou várku nelze zachránit odebráním vrchní vrstvy.
Zdravé kvašení je poznat čichem a barvou. Kyselá, čistá vůně a bublinky znamenají, že proces běží; hnilobný zápach, sliz nebo barevná plíseň znamenají várku vyhodit.
A hotové zelí patří do chladu. V pokojové teplotě kvašení pokračuje, chuť se překlopí do příliš kyselé a textura změkne.
Jogurt a kefír u regálu
Mléčné fermentované výrobky jsou nejčastější vstup do tématu a zároveň místo, kde se dá výběrem hodně získat nebo ztratit.
První vodítko je složení. Bílý jogurt má mít mléko a kultury, nic dalšího. Jakmile v seznamu přibude cukr, škrob nebo aroma, jde o jiný typ výrobku, i když se jmenuje podobně.
Druhé vodítko je doba trvanlivosti. Výrobky s živými kulturami jsou chlazené a trvanlivost mají krátkou. Dlouhá trvanlivost při pokojové teplotě obvykle znamená, že výrobek prošel tepelnou úpravou.
Mezi jogurtem a kefírem přitom není potřeba vybírat. Kefír mívá pestřejší skladbu kultur a řidší konzistenci, jogurt víc bílkoviny v husté variantě. Střídání obojího dává větší smysl než hledání toho nejlepšího.
Podrobněji se výběru věnuje text o tom, jakou roli hrají mléčné výrobky v jídelníčku.
Střevní mikroflóra bez přehánění
Kolem střevní mikroflóry se v posledních letech nasbíralo hodně tvrzení a stojí za to oddělit, co je z nich praktické.
Složení mikroflóry se liší člověk od člověka a mění se podle toho, co se dlouhodobě jí. Jedna potravina ho nepřepíše a týden kefíru nic zásadního neudělá; rozhoduje několikatýdenní až několikaměsíční vzorec.
Nejsilnějším vstupem přitom není fermentovaná potravina, ale množství a pestrost rostlinné stravy. Zelenina, luštěniny, ovoce, ořechy a celozrnné obiloviny dodávají to, čím se bakterie živí. Fermentované potraviny jsou vrstva navíc, ne základ.
A komerční testy střevní mikroflóry zatím nedávají odpověď, ze které by šlo postavit jídelníček. Výsledek vypadá konkrétně, praktické doporučení z něj ale obvykle vyjde stejné jako obecná rada jíst pestře a dost vlákniny.
Kdy je lepší se jim vyhnout
Situací, kdy fermentované potraviny nejsou dobrý nápad, je málo, ale existují.
Při oslabené imunitě po transplantaci, při léčbě, která imunitu tlumí, nebo při vážné akutní nemoci se o živých kulturách rozhoduje s ošetřujícím lékařem. Není to častá situace, ale patří mezi ty, kde se neexperimentuje.
U syndromu dráždivého tračníku a při potížích s nadýmáním se snášenlivost výrazně liší. Někomu kefír pomůže, jinému přitíží, a jediný způsob, jak to zjistit, je zkoušet po malých dávkách a sledovat reakci.
A při vysokém krevním tlaku se sleduje sůl, což se týká hlavně zelí, kimchi a misa. Mléčné fermentované výrobky sem nepatří, takže se dají zvolit místo nich.
Co si z toho odnést
Rozhoduje, jestli potravina obsahuje živé kultury. Pasterované zelí z konzervy a kvasový chléb je nemají, i když fermentací prošly.
Doložená je lepší stravitelnost, hlavně u laktózy. Hubnutí, imunita a léčba nemocí mezi doložené účinky nepatří.
Praktické jsou bílý jogurt, kefír a kysané zelí, a to v malých porcích a pestře. Bez vlákniny ze zeleniny a luštěnin ale samotný kefír mnoho nezmění.
Časté otázky
Co jsou fermentované potraviny?
Potraviny, ve kterých mikroorganismy přeměnily část látek, nejčastěji cukry na kyselinu mléčnou. Patří sem jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi, miso nebo tempeh.
Obsahuje kysané zelí z konzervy živé kultury?
Obvykle ne, protože prošlo pasterací. Chuť a vlákninu má, živé bakterie v něm ale nejsou. Hledat se má čerstvé z chlazeného pultu.
Je kvasový chléb probiotikum?
Není. Kultury při pečení zaniknou. Fermentace u něj zlepšuje stravitelnost a chuť, živé bakterie se do střeva nedostanou.
Nahradí fermentované potraviny doplněk s probiotiky?
Fungují jinak. Doplněk obsahuje vybrané kmeny v známém množství, potravina směs, kterou nikdo nedeklaruje. Jedno druhé nenahrazuje a ani jedno není povinné.
Pomáhají fermentované potraviny hubnout?
Ne. O hubnutí rozhoduje celkový příjem energie. Bílý jogurt a kefír se do jídelníčku hodí sytostí a bílkovinou, ne vlastním účinkem na váhu.
Můžu jíst jogurt při nesnášenlivosti laktózy?
Většinou ano a lépe než mléko, protože se laktóza při fermentaci částečně rozloží. Snášenlivost je ale individuální a vyplatí se začít menší porcí.
Kolik jich mám jíst?
Přesná dávka stanovená není. Praktické je malé množství pravidelně a pestře, tedy pár různých položek během týdne místo velké porce jedné věci.
Proč mě po nich nafukuje?
Nejčastěji proto, že se dávka zvýšila skokem. Bývá to přechodné a řeší se pomalejším náběhem, stejně jako u luštěnin a vlákniny.
Je kombucha zdravá?
Záleží na složení. Neslazená varianta je nápoj s kulturami, silně slazená je z hlediska jídelníčku limonáda. Rozhoduje tabulka na obalu.
Mají fermentované potraviny hodně soli?
Zelí, kimchi a hlavně miso ano. Při sledovaném příjmu soli se to do denního součtu počítá a velké denní porce zelí se projeví.
Stačí ke zdraví střev samotný kefír?
Nestačí. Bakterie potřebují vlákninu z rostlinné stravy, takže bez zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin samotný kefír mnoho nezmění.
Poznám, že se domácí kvašení nepovedlo?
Zdravý proces voní kysele a čistě a tvoří bublinky. Hnilobný zápach, sliz nebo barevná plíseň znamenají várku vyhodit, odebrání vrchní vrstvy nestačí.
Kdy je jíst kolem tréninku?
Kefír a jogurt jdou i krátce po tréninku jako zdroj bílkoviny. Větší porce zelí nebo kimchi patří do jídel, která jsou od tréninku dál.
Jak poznám jogurt s živými kulturami?
Podle složení, kde má být jen mléko a kultury, a podle krátké trvanlivosti v chlazeném pultu. Dlouhá trvanlivost při pokojové teplotě obvykle znamená tepelnou úpravu.
Je lepší jogurt, nebo kefír?
Nemusí se vybírat. Kefír mívá pestřejší skladbu kultur a řidší konzistenci, hustý jogurt víc bílkoviny. Střídání obojího dává větší smysl než hledání toho nejlepšího.
Za jak dlouho se projeví změna ve střevní mikroflóře?
Jedna potravina ani týden kefíru nic zásadního neudělá. Rozhoduje několikatýdenní až několikaměsíční vzorec toho, co se dlouhodobě jí.
Mají smysl komerční testy střevní mikroflóry?
Zatím z nich nevyjde odpověď, ze které by šlo postavit jídelníček. Doporučení z nich obvykle vyjde stejné jako obecná rada jíst pestře a dost vlákniny.
Kdy se fermentovaným potravinám vyhnout?
Při oslabené imunitě po transplantaci nebo při léčbě, která imunitu tlumí, se o živých kulturách rozhoduje s ošetřujícím lékařem.
Jsou vhodné při dráždivém tračníku?
Snášenlivost se výrazně liší. Někomu kefír pomůže, jinému přitíží. Zjistí se to zkoušením po malých dávkách a sledováním reakce.
Co je pro střevní mikroflóru důležitější než fermentované potraviny?
Množství a pestrost rostlinné stravy. Zelenina, luštěniny, ovoce, ořechy a celozrnné obiloviny dodávají to, čím se bakterie živí. Fermentované potraviny jsou vrstva navíc, ne základ.
Jak dlouho vydrží domácí kysané zelí?
V chladu několik týdnů. V pokojové teplotě kvašení pokračuje, chuť se překlopí do příliš kyselé a textura změkne, takže hotové zelí patří do lednice nebo do sklepa.
Vadí fermentované potraviny při vysokém tlaku?
Sleduje se u nich sůl, což se týká hlavně zelí, kimchi a misa. Mléčné fermentované výrobky sem nepatří, takže se dají zvolit místo nich.
Které fermentované potraviny mají nejlepší poměr užitku k ceně?
Bílý jogurt, kefír a čerstvé kysané zelí. Všechny jsou dostupné v běžném obchodě a stojí zlomek toho co specializované výrobky. Ostatní položky jsou příjemný doplněk, ne nutnost.
Je tempeh dobrý zdroj bílkoviny?
Je, a v bezmasém jídle sytí víc než tofu, protože obsahuje celé sójové boby včetně vlákniny. Fermentací se k tomu zlepší stravitelnost.
Mohlo by vás zajímat

Autor článku
Tomáš Stýskala
Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.


