Červená řepa a nitráty: kdy to funguje

Účinné jsou dusičnany, ne barviva. Antibakteriální ústní voda celý mechanismus ruší.
Šťáva z červené řepy je jeden z mála doplňků, u kterého se dá říct, že v určitých situacích prokazatelně funguje. A zároveň jeden z mála, u kterého většina lidí nezíská vůbec nic.
Rozdíl mezi tím, kdy zabere a kdy ne, je poměrně ostrý. Rozhoduje délka a intenzita zátěže, trénovanost a to, co si člověk po ránu čistí zuby.
Ve zkratce
- Účinné jsou dusičnany, ne barviva. Přes bakterie v ústech z nich vzniká oxid dusnatý.
- Antibakteriální ústní voda celý efekt ruší, protože zabije bakterie, které dusičnany přeměňují.
- Efekt se ukazuje u zátěže zhruba pět až třicet minut na vysoké intenzitě. U silového tréninku doložený není.
- Bere se dvě až tři hodiny předem a jako koncentrát s uvedeným obsahem dusičnanů; běžná šťáva z obchodu nestačí.
- Čím trénovanější člověk, tím menší efekt. Nejvíc z toho vytěží rekreační až středně pokročilý vytrvalec.
Jak to funguje
Účinnou látkou nejsou barviva ani vitaminy, ale dusičnany, tedy nitráty.
| Krok | Co se děje |
| Dusičnany z jídla | vstřebají se a část se dostane do slin |
| Bakterie v ústech | promění je na dusitany |
| V žaludku a krvi | vzniká z nich oxid dusnatý |
| Účinek v cévách | rozšíření cév, lepší prokrvení svalu |
| Účinek ve svalu | nižší spotřeba kyslíku při stejné práci |
Druhý řádek je klíčový a překvapivý. Bez bakterií v ústech celá dráha nefunguje, což má praktický důsledek popsaný o kus dál.

Poslední řádek vysvětluje, proč se efekt pozná u vytrvalosti. Když stejná práce stojí méně kyslíku, vydrží se déle při stejném tempu.
Stojí za zmínku, že oxid dusnatý si tělo umí vyrobit i druhou cestou, nezávislou na jídle. Dusičnany z potravy tu první doplňují, ale nenahrazují ji, takže bez řepy nic nechybí.
Kde je efekt doložený
Tady je potřeba být přesný, protože se to často zobecňuje.
Nejlépe se efekt ukazuje u zátěže trvající zhruba pět až třicet minut na vysoké intenzitě. Tedy střední tratě, kratší časovky, veslování, plavání a podobné disciplíny.
U silového tréninku doložený přínos není. Série na osm opakování je příliš krátká a na spotřebě kyslíku nestojí.
A pozor na jednu věc: čím trénovanější člověk, tím menší efekt. U vrcholových vytrvalců se v části studií neprojeví vůbec, zatímco u rekreačních sportovců bývá znatelnější.
Vysvětlení je nasnadě: trénovaný vytrvalec má už prokrvení a hospodaření s kyslíkem tak dobré, že se tam nedá mnoho přidat. U někoho, kdo běhá rok, je prostor větší.
Jak velký ten rozdíl je
Čísla se v tomhle tématu uvádějí opatrně, protože se studie mezi sebou liší.
Zlepšení, o kterém se mluví, se pohybuje v jednotkách procent u času na trati nebo v prodloužení doby do vyčerpání. Pro rekreačního běžce to znamená pár vteřin na kilometru, ne novou úroveň.
To zní málo, ale u závodu, kde jde o desítky vteřin, je to hmatatelné. Právě proto se řepa používá tam, kde se závodí, a nikoli jako každodenní doplněk.
Zároveň to vysvětluje, proč si toho v běžném tréninku nikdo nevšimne. Rozdíl je menší než přirozené kolísání výkonu ze dne na den.
Z toho také plyne, proč se řepa nehodí jako pomůcka na hubnutí ani jako náhrada tréninku. Mění se hospodaření s kyslíkem, ne výdej energie ani chuť k jídlu.
Ústní voda celé to ruší
Nejpraktičtější informace z celého tématu a málokdo ji zná.
Antibakteriální ústní voda zabije bakterie, které dusičnany přeměňují. Bez nich se oxid dusnatý touhle cestou netvoří a celý efekt padá.
Prakticky to znamená, že kdo používá ústní vodu a zároveň si kupuje řepnou šťávu, vyhazuje peníze. Stačí ji v den zátěže vynechat.
Totéž se týká žvýkaček a past s antibakteriální složkou, i když u nich je vliv menší než u ústní vody.
Zvláštní případ je nadmořská výška. Ve vyšší nadmořské výšce, kde je kyslíku méně, se v části studií efekt jeví výrazněji, což s celým mechanismem dobře souhlasí.
Kolik a kdy
Načasování je u dusičnanů poměrně pevně dané.
- Dvě až tři hodiny před zátěží. Hladina v krvi vrcholí zhruba v tomhle okně.
- Koncentrovaný nálev, ne sklenice běžné šťávy. Množství je nesrovnatelné.
- Několik dní po sobě funguje líp. Jednorázová dávka zabírá méně.
- Vyzkoušet předem. Nikdy poprvé v den závodu kvůli trávení.
- Bez ústní vody. Jinak nemá smysl to řešit vůbec.
Druhý bod bývá zdrojem zklamání. Běžná řepná šťáva z obchodu obsahuje dusičnanů výrazně méně než koncentráty prodávané jako sportovní výživa.
Třetí bod má praktickou podobu. Obvyklý postup před závodem je užívat koncentrát tři až šest dní předem a poslední dávku dát podle časového okna v den startu.
Řepa z jídla
Ne všechno musí přijít z lahvičky.
Dusičnany obsahuje i listová zelenina, rukola, špenát, salát a celer. Obsah v konkrétní zelenině ale kolísá podle půdy, hnojení a ročního období, takže se nedá dávkovat přesně.
Pro zdraví to nevadí, naopak. Pravidelný příjem zeleniny je věc, která má smysl bez ohledu na sportovní výkon.
Kolik jí je dost, řeší text o tom, kolik denně zeleniny a ovoce.
Zajímavé je, že rukola bývá na dusičnany bohatší než samotná řepa. Z hlediska jídelníčku je to ale spíš zajímavost než návod, protože se množství nedá odhadnout.
Sezona hraje roli taky. Zelenina ze skleníků v zimě mívá obsah jiný než ta z pole v létě, což je další důvod, proč se z jídla nedá dávkovat přesně.
Jsou dusičnany škodlivé?
Otázka, která napadne každého, kdo o nich slyšel v souvislosti s vodou nebo s uzeninami.
Dusičnany se hodnotí jinak podle toho, odkud pocházejí. Ze zeleniny přicházejí spolu s vitaminem C a dalšími látkami, které vznik nežádoucích sloučenin brzdí.
Zelenina se proto nedoporučuje omezovat kvůli dusičnanům. Jiná věc jsou jejich přidané formy v masných výrobcích, kde se s nimi zachází opatrněji.
Co o zpracovaných potravinách platí, rozebírá text o tom, co jsou ultrazpracované potraviny.
Pravidlo, které z toho plyne, je jednoduché: dusičnany ze zeleniny se neomezují, protože přínos zeleniny mnohonásobně převažuje nad teoretickým rizikem.
Praktický důsledek pro kuchyni: řepa vařená ve slupce si obsah drží lépe než nakrájená a dlouho vařená. Rozdíl ale nebude takový, aby se z večeře stal doplněk.
Trávení a červená moč
Dva praktické důsledky, které umí vyděsit.
Řepa u části lidí zbarví moč a stolici do červena. Není to krev ani porucha, jen barvivo, které se nevstřebá; u někoho se to děje a u jiného ne.
Druhá věc jsou trávicí potíže. Koncentrát je hustý a sladký, takže u citlivějších lidí nadýmá nebo urychluje trávení, což je před závodem nepříjemné.
Když je červené barvivo doprovázeno bolestí nebo to trvá i po vysazení řepy, patří to k lékaři. Krev v moči se s barvivem zaměnit dá.
Praktický tip na potíže s trávením: zapít koncentrát vodou a vzít ho spolu s malým jídlem. Hustý nálev vypitý nalačno je z tohoto pohledu nejhorší varianta.
Kdo se má vyhnout
Několik skupin, které si mají doplnění nechat projít lékařem.
Lidé s nízkým krevním tlakem, protože dusičnany tlak mírně snižují. Lidé užívající léky na tlak nebo nitráty ze stejné skupiny, kde by se účinky sčítaly.
Řepa je navíc bohatá na šťavelany, takže lidé, kteří měli ledvinové kameny, ji řeší se svým lékařem.
Proč se u doplňků hlídá složení a původ, rozebírá text o tom, jak je to s čistotou doplňků a etiketami.
Vynechává se také v období, kdy se teprve zjišťuje, co člověku před zátěží sedí. Když se najednou zkouší nová snídaně, nový gel a k tomu řepa, nedá se pak přiřadit, co udělalo co.
Co na etiketě hledat
U řepných výrobků se dá poznat dost už z obalu.
- Uvedený obsah dusičnanů. Kdo ho neuvádí, nedá se dávkovat.
- Objem porce. Koncentrát se počítá na desítky mililitrů, ne na sklenice.
- Přidaný cukr. U ochucených variant bývá výrazný.
- Podíl řepné šťávy. U nápojů z obchodu často jen malý zlomek.
- Prášková forma. Pohodlnější, ale obsah dusičnanů bývá nižší.
První bod odděluje sportovní produkt od běžné šťávy. Bez čísla je to nápoj, ne doplněk s předvídatelným účinkem.
Uvedený obsah dusičnanů se navíc u stejného výrobku může mezi šaržemi lišit, protože se odvíjí od suroviny. Odchylka bývá menší než u běžné zeleniny, ale nulová není.
Kdo si chce ověřit, jestli mu to sedí, může porovnat dva stejné tréninky na známé trase, jeden s koncentrátem a druhý bez. Jistotu to nedá, ale je to lepší než dohady.
Prášky a kapsle
Alternativa pro toho, komu šťáva nechutná.
Sušená řepa v prášku nebo v kapslích je pohodlnější, ale obsah dusičnanů bývá po zpracování nižší. Část výrobků toho obsahuje tak málo, že o dávce nemá smysl mluvit.
Zvlášť to platí u kapslí. Objem jedné kapsle prostě neunese množství, které by v koncentrovaném nálevu odpovídalo účinné dávce.
Podobný problém mají i další práškové doplňky; popisuje ho text o tom, co jsou zelené potraviny a greens.
To neznamená, že je prášek k ničemu. Jako součást pestrého jídelníčku obstojí stejně jako jiná sušená zelenina, jen se od něj nemá čekat výkonnostní efekt koncentrátu.
Řepa v nakopávačích
Složka se objevuje i tam, kde by ji člověk nečekal.
Předtréninkové směsi často obsahují řepný extrakt jako podporu prokrvení. Množství bývá malé a slouží spíš jménu na obalu než účinku.
Efekt takové směsi obvykle nese kofein, ne řepa. Co v nakopávačích skutečně funguje, rozebírá text o tom, co jsou nakopávače a předtréninkové nápoje.
Stejně tak se řepný extrakt objevuje v nápojích slibujících lepší napumpování svalu. Pocit plnosti ve svalu při sérii je ale hlavně věcí objemu práce a sacharidů, ne jedné složky z obalu.
Komu to stojí za zkoušku
Shrnutí, kdo z toho může něco mít.
Rekreační až středně pokročilý vytrvalec, který chystá závod nebo test na trati trvající zhruba pět až třicet minut. Tam je poměr mezi cenou a přínosem nejlepší.
Naopak silově zaměřený cvičenec, člověk hledající pomoc při hubnutí a kdokoli, kdo čeká viditelný rozdíl v posilovně, z toho nezíská nic.
Jak si takový závod naplánovat kondičně, popisuje text o tom, jak začít běhat.
Hodí se i tomu, kdo si chce ověřit, jestli na něj něco působí, aniž by šlo o stimulant. Na rozdíl od kofeinu se u řepy nic necítí, takže se rozdíl hledá v čase na trati, ne v pocitu.
Kdy k lékaři
Pár situací, kde se nespoléhá na vysvětlení barvivem.
Červená moč, která přetrvává i po vysazení řepy, červená moč s bolestí v zádech nebo při močení, výrazné motání hlavy po užití a mdloba.
U člověka léčeného na tlak patří jakékoli točení hlavy po nasazení řepné šťávy k ohlášení lékaři, protože se účinky mohou sčítat.
Platí tu obecné pravidlo pro doplňky: co se dá vysvětlit barvivem nebo jídlem, se obvykle vysvětlit dá, ale ověřit se to nechá jen vyšetřením, ne odhadem doma.
Co si z toho odnést
Účinnou látkou jsou dusičnany, ne barviva. Efekt se ukazuje u zátěže zhruba pět až třicet minut na vysoké intenzitě, u silového tréninku doložený není.
Antibakteriální ústní voda celý mechanismus ruší, protože zabije bakterie, které dusičnany přeměňují. V den zátěže se vynechává.
Bere se dvě až tři hodiny předem a jako koncentrát s uvedeným obsahem dusičnanů. Běžná šťáva z obchodu ani kapsle na účinné množství nedosáhnou.
Časté otázky
Funguje řepná šťáva na výkon?
U vytrvalostní zátěže trvající zhruba pět až třicet minut ano, hlavně u méně trénovaných lidí. U silového tréninku doložený přínos není.
Kdy ji mám vypít?
Dvě až tři hodiny před zátěží. Užívání několik dní po sobě funguje lépe než jednorázová dávka těsně před startem.
Proč nemám používat ústní vodu?
Zabije bakterie, které dusičnany přeměňují na dusitany. Bez nich se oxid dusnatý touhle cestou netvoří a efekt zmizí.
Stačí běžná šťáva z obchodu?
Obvykle ne. Obsah dusičnanů je výrazně nižší než u koncentrátů a u nápojů bývá podíl skutečné řepné šťávy jen malý zlomek.
Proč mám po řepě červenou moč?
Je to barvivo, které se u části lidí nevstřebá. Není to krev. Pokud to ale trvá i po vysazení řepy nebo bolí, patří to k lékaři.
Jsou dusičnany ze zeleniny škodlivé?
Zeleninu se kvůli nim omezovat nedoporučuje, protože přicházejí spolu s látkami, které vznik nežádoucích sloučenin brzdí. Jinak se hodnotí přidané formy v masných výrobcích.
Pomůže mi to v posilovně?
Doložitelně ne. Série na osm opakování je příliš krátká a nestojí na spotřebě kyslíku, tedy na tom, co dusičnany ovlivňují.
Fungují kapsle a prášky?
Hůř. Zpracováním obsah dusičnanů klesá a objem kapsle neunese množství odpovídající účinné dávce z koncentrátu.
Mohu ji brát každý den?
Několik dní po sobě před závodem se používá běžně. Celoroční každodenní užívání smysl nemá, protože efekt je vázaný na konkrétní výkon.
Komu se má vyhnout?
Lidem s nízkým tlakem, lidem na lécích na tlak a těm, kdo měli ledvinové kameny, protože řepa je bohatá na šťavelany. Vždy po domluvě s lékařem.
Proč je řepa v předtréninkových směsích?
Kvůli jménu na obalu. Množství bývá malé a efekt takové směsi obvykle nese kofein, ne řepný extrakt.
Mám to zkoušet poprvé v den závodu?
Nikdy. Koncentrát je hustý a sladký a u citlivějších lidí dělá trávicí potíže. Vyzkoušet se má na tréninku, ne na startu.
Mohlo by vás zajímat

Autor článku
Tomáš Stýskala
Fitness se věnuju přes pětadvacet let, začínal jsem u kulturistiky a dnes cvičím rekreačně, běhám a žiju zdravě. Nejsem lékař ani nutriční terapeut, takže u individuálních věcí odkazuju na odborníka.


